Jestliže hlava státu vzdala poctu personě, která reprezentuje umělecké řemeslo, které se dokáže realizovat v jakémkoliv politickém režimu, přičemž tato tvorba není z těch, jež mohou ignorovat dobové požadavky moci, nyní Klaus stojí před odpovědí na otázku, zda šlo o výjimku v jeho strategii odměňování, anebo o nástup určitého trendu.
Když Klaus Gottovi vyznamenání nedá, ten se bude možná cítit ukřivděn – a vlastně právem. V tom druhu umění a řemesla, jehož je představitelem, není o nic méně významný než Vávra na poli filmovém.
A svým způsobem je Karel Gott "nevinnější" – je to jen "pouhý" zpěvák, interpret, bavič, showman (i když samozřejmě velmi vlivný, na masy působící daleko intenzivněji a bezprostředněji než Vávrovy filmy); Gott je muž pudů.
Kdežto scenárista a režisér Otakar Vávra je tvůrce, který vždy velmi dobře rozmýšlel, co a proč natáčet.
A Gott podruhé
Předevčírem oslavil "magické" 66. narozeniny a tuzemské televize to dnes večer pospolu oslaví – na Nově se od dvaceti hodin spustí pořad Zlatý Kája a na ČT 1 ve stejnou dobu Co takhle dát si Gotta.
Nic proti rozhodnutí Novy, produkovat takovéhle večery je její chleba, ale proč totéž vyrábí Česká televize? Úplně prakticky vzato: Kavčí hory disponují bohatými archivy, takže není problém sestavit "střihovku" o K. G., když se naskýtá narozeninová možnost.
Nakonec to možná vyjde i levně. Ale nahlédnuto obecněji: dnešní gottovský večer je výmluvným příkladem problému, který ČT má. K čemu a proč tu je? Toto prosím není zastřený útok na samu existenci veřejnoprávního televizního média v této zemi, nýbrž pouze upozornění na to, že Česká televize se sice pod vedením Jiřího Janečka vymanila z nejbolestnějších ekonomických a provozních nesnází, ale nachází se před rozhodnutími, co se sebou dál. Programové přetahování se s Novou (popřípadě Primou) není nic perspektivního.
