Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Malé obce se brání slučování

aktualizováno 
- Ministerstvo financí se netají svým záměrem přinutit malé obce, v nichž žije méně než stovka lidí, aby se spojily s většími. Pomoci k tomu má zákon o rozpočtovém určení daní, které státu umožní ubrat od příštího roku z obecních rozpočtů nejmenších osad. "Skutečně chceme finančně přinutit nejmenší obce, aby se spojily. Naše vize je taková, že by neměly existovat obce s méně než stovkou obyvatel, a když, tak jen velmi výjimečně," potvrzuje Luděk Tesař z odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí.
Většina malých obcí - v zemi je jich asi šest set - nechce o slučování ani slyšet. Jejich starostové tvrdí, že se obce dokázaly postavit na vlastní nohy.
Ministerstvo ovšem argumentuje tím, že právě ty nejmenší vznikaly často před čtyřmi pěti lety, a to spekulativně - proto, že se jim podařilo přetáhnout bydliště několika podnikatelů, a ukrojit tak z daňových příjmů jiných obcí.
"Takové obce se vůbec nemusí o nic snažit, pohodlně si žijí z daní podnikatelů a nezajímá je, že oni mají provozovny v sousední vesnici, která z nich nic nemá, spíš naopak jen problémy třeba se zničeným životním prostředím. To je ale chyba, takové obce nechceme a bude dobře, když zaniknou," říká Tesař. "Navíc čím je obec menší, tím hůř má vedené účetnictví a klesá i úroveň zastupitelů, protože z tak malého počtu lidí je těžké vybrat. S mnohými se nemůžeme vůbec domluvit," dodává.
Není podle něho výjimkou, že si malé obce pletou v daňových přiznáních příjmy a výdaje. Z čísel, která má ministerstvo financí k dispozici, jde podle něho dobře vyčíst, že až dvě třetiny nejmenších obcí nefungují tak, jak by měly.
Dalším důvodem pro tvrdý ekonomický postup proti nejmenším obcím jsou podle ministerstva úplatky. "Začala se nám právě u těchto obcí potvrzovat řada signálů o úplatnosti starostů. Systém, kdy se starosta domluví s podnikatelem na změně bydliště, a tím i na přesunu jeho daní do obce s tím, že mu část daně vrátí, tomu jen nahrává," dodal Tesař. "A máme na to přesné údaje - například do roku 1996 měly tyto obce do 50 obyvatel daně z fyzických osob pod tisícovku na obyvatele a teď je to k pěti tisícům, což svědčí o jasném tunelování státního rozpočtu," řekl Tesař. Zabránit se tomu dá podle něho jediným způsobem - změnou placení daní: nikoliv podle místa bydliště, ale podle sídla provozovny.
Starostka Vincencova na Prostějovsku Ludmila Jansová nesouhlasí. "Ať se každý přijde podívat, co jsme udělali od chvíle, kdy jsme se před sedmi lety odtrhli. Neměli jsme nic, ani obchod, ani obecní úřad. Všechno jsme si spravili sami, na padající kapli se dokonce složilo všech devadesát lidí v obci. Nic z toho nebylo, dokud jsme patřili pod Otaslavice, a teď bychom se měli vracet zpět a přijít o to, co máme? To by byla tragédie.
Jsem z toho nešťastná," říká Jansová.
"I kdybychom zjistili, že nemáme v obecní pokladně ani korunu, a chtěli se sloučit se sousední vsí, musí o tom rozhodnout jejich zastupitelstvo. Co bude ministerstvo dělat, když nás nebudou chtít, a takto osamocených obcí bez peněz, které nikdo nechce, bude padesát či sto?" ptá se Miroslava Válová, místostarostka Olbramova na Tachovsku, kterému se podařilo, ač má jen 75 obyvatel, vyhrát v soutěži Vesnice roku. "My se nevzdáme, i když je to hodně nefér přístup.
Mám dojem, že ministerstvo neví, co činí," dodala rozhořčeně Válová.
Stejný názor má i Svaz měst a obcí, který se snaží na poslední chvíli dosáhnout změny s vlastním návrhem řešení, a za existenci malých obcí se stavějí i velké obce.
"Právě v těch nejmenších obcích je největší chuť do práce, a to přesto, že zastupitelé dělají svou práci zadarmo, protože na odměny peníze nezbývají," hájí malé obce starosta Olešnice na Blanensku Zdeněk Peša.
Zákon o rozpočtovém určení daní, který by poslanci měli v nejbližších dnech schválit, má platit od příštího roku.
"Je to ale jen přechodné řešení.
Do dvou let, kdy by se měly sloučit nejmenší obce s většími, chceme dosáhnout toho, že daně podnikatelů půjdou obci v místě, kde je jejich provozovna, tedy zůstanou tam, kde vznikají. To je spravedlivé a umožní to obcím mít stabilní rozpočet a plánovat výdaje na léta dopředu," řekl Luděk Tesař z ministerstva financí.
Návrh nového daňového přepočtu považuje za velký úspěch.
"Podařilo se nám totiž přidat pět miliard korun do obecních rozpočtů, takže obcí, které vydělají, je sedmdesát procent," dodal Tesař.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

Kostelík svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové (18. srpna 2017)
Staletý kostelík září po opravě jako nový. Zase ztmavne, ujišťují památkáři

Obyvatelé Hradce Králové si musí zvykat na světlou barvu rekonstruovaného dřevěného kostelíku v Jiráskových sadech. Staré ztrouchnivělé dřevo opravit nešlo, a...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.