Daniel Raut, duchovní evangelické církve na Borneu, největší malajské kongregace v zemi, uvedl, že od označení Boha jako Alláha křesťané neustoupí, přestože se bojí o svou bezpečnost.
"Od chvíle, kdy se naši předci stali ve 20. letech křesťany, jsme používali slova Alláh, je to součást naší mateřské řeči," řekl agentuře AP. "Bojíme se, ale budeme se modlit a věřit, že Bůh-Alláh nám pomůže."
Od pátku bylo podle agentury AP napadeno už devět kostelů - útočníci použili zápalné lahve a v jednom případě barvu. Protesty muslimů vyvolalo rozhodnutí Nejvyššího soudu z posledního prosincového dne, které zvrátilo předchozí vládní zákaz pro křesťany používat k označení Boha slovo Alláh. Zákaz mimo jiné znamenal i likvidaci Biblí v malajštině - na deset tisíc jich už bylo úřady zabaveno.
Právě nyní probíhá i proces, v němž člen křesťanské komunity žaluje vládu za incident z roku 2008, kdy celníci zabavili na letišti zásilku kompaktních disků s křesťanským obsahem označených slovem Alláh. O rok později zkonfiskovaly úřady ze stejného důvodu šest krabic křesťanské literatury.
Malajsijští křesťané
Vláda nyní útoky na křesťany odsoudila jako dílo extremistů, zároveň se však proti rozhodnutí soudu odvolala. Náboženská krize vyvolává obavy, že bude znamenat zmenšení práv pro malajsijské menšiny a poškodí obraz Malajsie jako umírněné muslimské země.
Ze zhruba 28 milionů obyvatel Malajsie je devět procent křesťanů. Většinou jde o příslušníky původních kmenů v odlehlých končinách na ostrově Borneo. Muslimové tvoří asi 60 procent populace.
Podle zástupce tamních evangelíků je v pevninské Malajsii na 300 křesťanských kostelů a další stovky na Borneu, kde se používá při modlitbě k označení Boha slovo Alláh.
Zákaz použití slova Alláh je v muslimském světě nezvyklý krok. Toto arabské slovo používají k označení svého Boha křesťané mimo jiné v Egyptě, Sýrii a Indonésii, která je vůbec nejlidnatější muslimskou zemí.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google
