Potyčky se strhly ve volebních místnostech i v metropoli a okolí, kde rovněž žije albánská minorita. Podle místních médií si vyžádaly nejméně devět zraněných. Albánci tvoří asi čtvrtinu dvoumilionové populace.
Z útoků obvinila Unie pro demokratickou integraci (UDI) konkurenční Demokratickou stranu Albánců (DPA), která také zastupuje makedonské Albánce.
Napětí mezi oběma albánskými stranami poznamenalo i předvolební kampaň. Neznámý útočník 12. května například střílel po voze, v němž jel předák UDI Ali Ahmeti. Napadeno bylo také několik stranických sekretariátů. Ahmeti, který zůstal nezraněn, tehdy obvinil z pokusu o atentát své rivaly z DPA. Ti však nařčení odmítli.
Ústřední volební komise zaregistrovala i případy podvodů a nekalých praktik. Hlasovací urny byly poničené, nebo chyběly, podobně jako některé volební materiály.
"Musím vyjádřit politování a obavy, že po volbách v roce 2006, které byly všeobecně hodnoceny jako velmi dobré, letos máme špatné volby, provázené velkým počtem incidentů," řekl šéf komise Jovan Josifovski.
Podle premiéra Nikoly Gruevského je ale situaci stabilní. "Incidentů je málo a většinou se odehrávají v etnických albánských oblastech. V těchto regionech se do dvou týdnů zcela jistě bude hlasování opakovat."
Policie také v souvislosti s volbami zadržela Agima Krasniqiho, bývalého vůdce skupiny povstalců z Albánské národní armády (AKSh), která o sobě tvrdila, že je aktivní v oblastech obývaných Albánci a to hlavně na jihu Srbska, v Kosovu a v Makedonii.
Postavení albánské menšiny bylo jedním z hlavních témat předvolebního klání spolu s neuspokojivou hospodářskou situací této bývalé jugoslávské republiky a sporem s Řeckem o název státu. Průběh voleb má zároveň naznačit, zda je tento malý balkánský stát připraven na členství v EU a NATO.
