Zatím žádná země (s výjimkou Slovinska) nebyla sama schopna postupné narůstání etnického násilí na jižním křídle Evropy zastavit. Makedonie potřebuje pomoci, protože ani ona si neví se situací rady. Zatím se ozbrojené střety mezi albánskými separatisty a makedonskou armádou omezují jen na určité oblasti a zdají se zakonzervovány. Ale podobně to začínalo i v Chorvatsku, Bosně a v Kosovu.
Už dnes jsou však alarmující čísla Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, podle nichž jen za posledních deset dní překročilo kvůli napětí makedonsko-kosovskou hranici na deset tisíc lidí. Mezinárodní zásah je nejen v zájmu NATO, které nemůže na Balkáně ztratit tvář. Je i v zájmu Evropy: Makedonie totiž do Evropy patří.
Jediným kontroverzním bodem může být zmínka Bruselu o tom, že mise bude uskutečněna jen za předpokladu, že o ni požádají všechny zúčastněné strany - tedy i albánští povstalci. Právě ti však současné nepokoje provokují. Proto, že je potřebují.
Aliance by se tudíž měla velmi rychle připravit i na eventualitu, že povstalci s mezinárodní misí za situace, kdy je má odzbrojit, a tím v podstatě překazit jejich záměry, souhlasit nebudou. Pokud by se tak stalo, konflikt se může rozhořet ve válku.
