Kandidátským zemím v čele s Makedonií se sice dostalo ujištění, že o ně Aliance stojí, leč vše hlavně záleží na nich samotných. "Dveře do NATO zůstanou otevřené všem evropským demokraciím, jež sdílejí hodnoty naší Aliance, které jsou ochotny a schopny plnit povinnosti členství," shodly se státy osmadvacítky.
Čtveřice zemí - Makedonie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Gruzie - sice dělají významné pokroky na cestě ke členství, své úsilí však musí ještě znásobit. Nic víc, nic méně.
Rozšíření NATOSeveroatlantickou alianci v dubnu 1949 založilo dvanáct zemí - Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, USA a Británie. Od té doby proběhlo šest rozšiřovacích kol.
|
Částečné zklamání kandidátských zemí alespoň trochu rozptýlila šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Podle ní je proces přijímání nových členů obtížný a zdlouhavý a vyžaduje po kandidátských státech "silnou motivaci", kterou řada z nich prokazuje aktivní účastí v misích NATO. "Věřím, že tento summit by měl být tím posledním summitem, který není o rozšiřování," prohlásila Clintonová.
Čtveřici zemí slíbila pomoc s tím, že je to v zájmu Aliance. "Budeme pokračovat v práci s každým z nich jak bilaterálně, tak prostřednictvím NATO, což jim pomůže konečně realizovat reformy potřebné ke splnění norem pro členství," dodala.
Pozvánku ke členství v NATO si v Chicagu přála dostat především Makedonie, která se uchází o vstup do Aliance už dlouhých deset let. Blízko už byla tato bývalá jugoslávská republika i před čtyřmi lety na summitu v rumunské Bukurešti. Poté, co tehdy pozvánku makedonští představitelé nedostali, předčasně vrcholnou schůzku opustili.
Makedonský prezident Gjorge Ivanov ještě krátce před summitem v Chicagu žádal v dopise představitele NATO, že jeho zemi by na květnovém jednání mělo být umožněno vstoupit a "napravit tak křivdu".
Vstup Makedonie do Aliance už od roku 2002 blokuje Řecko kvůli letitým sporům o název "Makedonie". Atény tvrdí, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka, a požadují, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.
Skopje na mezinárodní scéně užívá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie přijata do OSN. Ale ani to Řecku dosud nestačilo, i když více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznává pod názvem Makedonská republika.
