Když se na počátku 90. let rozpadala Jugoslávie, vypadal problém, který byl s Makedonií, jako směšný ve srovnání s konflikty v Chorvatsku či Bosně. Šlo přece jen o slovo - Řecko za žádnou cenu nechtělo připustit, aby se sousední stát jmenoval jako jeho provincie na severu.
Makedonský problém však „přežil“ i krvavé války jeho sousedů. Teď nová makedonská vláda nabízí kompromis. Chce si jím otevřít dveře do Severoatlantické aliance i EU.
Nový ministr zahraničí Nikola Dimitrov nyní oznámil, že jeho země přednese nové návrhy na to, jak by se měla jmenovat. Učinil tak těsně před středečním jednáním v Aténách. „Pokud jsme dobrými sousedy, pak snad politici v Řecku pochopí, že je to historická šance,“ dodal.
Země sama sebe od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 nazývá Makedonskou republikou. To však odmítají Řekové, kteří tvrdí, že název v sobě obsahuje hrozbu národních, kulturních a hlavně územních nároků na stejnojmennou řeckou provincii.
Zkratka jako jméno
Makedonie se přesto v roce 1993 dočkala mezinárodního uznání - byla přijata do OSN a Mezinárodního měnového fondu. V obou případech však pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Anglická zkratka tohoto názvu FYROM je stále používána v dokumentech mezinárodního společenství.
A dál už mladou republiku Řecko nepustilo. Kandidátem členství v EU je Makedonie od roku 2005, přístupové rozhovory však kvůli odporu Atén dosud nezačaly. Přihlášku země do NATO Řecko v roce 2008 vetovalo.
Makedonie přesto dál trvala na svém názvu. A další polínka do ohně sporu přidávala předchozí makedonská vláda, do značné míry opírající se o nacionalisty. Její premiér Nikola Gruevski si „přivlastnil“ Alexandra Makedonského, slavného řeckého válečníka z dob antiky, a vláda po něm pojmenovala mimo jiné letiště (to hlavní v metropoli Skopje) i dálnici.
Poslední velké protesty Atén zazněly, když byla na hlavním náměstí ve Skopje vztyčena socha „válečníka na koni“ v nadživotní velikosti, jasně odkazující právě na Alexandra Makedonského.
Řekům nevadil jen název republiky - výhrady měli po vyhlášení republiky i vůči makedonské vlajce. Ta v původní podobě znázorňovala i takzvané verginské slunce, které má na své vlajce stejnojmenná řecká provincie. A městečko Vergina, spojené se starověkým Makedonským královstvím (v 70. letech minulého století zde bylo objeveno pohřebiště jeho panovníků), leží na řeckém území. V tomto sporu Makedonie ustoupila už v roce 1995, kdy charakteristické znaky verginského slunce na vlajce změnila.
Nastane podobný kompromis i nyní? Nová makedonská vláda naznačuje, že by mohly její návrhy řeckou stranu uspokojit.
Pomůžou obavy z Ruska?
Jak by mohl kompromis vypadat? Během sporu už padlo hodně návrhů, jak by se mohla Makedonie pojmenovat. Například Nová republika Makedonie, Republika Horní Makedonie, Středobalkánská republika...
Makedonské úřady však nechtějí své návrhy předem upřesnit. „Je to téma, které leží na stole přes dvacet let a žádné ukvapené prohlášení by jeho vyřešení nepomohlo,“ připomněl ministr Dimitrov. Nejpravděpodobnější je nyní to, že se stát do definitivního vyřešení sporu smíří s dosavadním názvem FYROM.
Země nicméně doufá, že atmosféra je dohodě s Řeckem nakloněna. Naději na kompromis podle Makedonie dávají hlavně obavy NATO z ruských aktivit na Balkáně.
„Jsme vlastně veterány procesu přijímání do Aliance,“ říká Dimitrov. Podle něj je země schopna splnit nároky na vstup do NATO velmi rychle. Jeho snem je, aby po nedávném vstupu Černé Hory (více čtěte zde) zaokrouhlila počet členů NATO na třicet právě Makedonie. „Myslím si, že by to přispělo k uklidnění v regionu,“ dodává.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
