Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec provokací, Makedonie se kvůli vidině NATO už nebrání změně jména

  16:49aktualizováno  16:49
Už čtvrt století brzdí cestu Makedonie do evropských struktur spor o jméno republiky. Nová vláda nyní slibuje, že je ochotná ke kompromisu - jako cenu za to, že se dostane do NATO a poté i do Evropské unie. Konkrétní návrhy zatím Skopje neprozradilo.

(ilustrační snímek) | foto: AP

Když se na počátku 90. let rozpadala Jugoslávie, vypadal problém, který byl s Makedonií, jako směšný ve srovnání s konflikty v Chorvatsku či Bosně. Šlo přece jen o slovo - Řecko za žádnou cenu nechtělo připustit, aby se sousední stát jmenoval jako jeho provincie na severu.

Makedonský problém však „přežil“ i krvavé války jeho sousedů. Teď nová makedonská vláda nabízí kompromis. Chce si jím otevřít dveře do Severoatlantické aliance i EU.

Nový ministr zahraničí Nikola Dimitrov nyní oznámil, že jeho země přednese nové návrhy na to, jak by se měla jmenovat. Učinil tak těsně před středečním jednáním v Aténách. „Pokud jsme dobrými sousedy, pak snad politici v Řecku pochopí, že je to historická šance,“ dodal.

Země sama sebe od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 nazývá Makedonskou republikou. To však odmítají Řekové, kteří tvrdí, že název v sobě obsahuje hrozbu národních, kulturních a hlavně územních nároků na stejnojmennou řeckou provincii.

Zkratka jako jméno

Makedonie se přesto v roce 1993 dočkala mezinárodního uznání - byla přijata do OSN a Mezinárodního měnového fondu. V obou případech však pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Anglická zkratka tohoto názvu FYROM je stále používána v dokumentech mezinárodního společenství.

A dál už mladou republiku Řecko nepustilo. Kandidátem členství v EU je Makedonie od roku 2005, přístupové rozhovory však kvůli odporu Atén dosud nezačaly. Přihlášku země do NATO Řecko v roce 2008 vetovalo.

Makedonie přesto dál trvala na svém názvu. A další polínka do ohně sporu přidávala předchozí makedonská vláda, do značné míry opírající se o nacionalisty. Její premiér Nikola Gruevski si „přivlastnil“ Alexandra Makedonského, slavného řeckého válečníka z dob antiky, a vláda po něm pojmenovala mimo jiné letiště (to hlavní v metropoli Skopje) i dálnici.

Poslední velké protesty Atén zazněly, když byla na hlavním náměstí ve Skopje vztyčena socha „válečníka na koni“ v nadživotní velikosti, jasně odkazující právě na Alexandra Makedonského.

Řekům nevadil jen název republiky - výhrady měli po vyhlášení republiky i vůči makedonské vlajce. Ta v původní podobě znázorňovala i takzvané verginské slunce, které má na své vlajce stejnojmenná řecká provincie. A městečko Vergina, spojené se starověkým Makedonským královstvím (v 70. letech minulého století zde bylo objeveno pohřebiště jeho panovníků), leží na řeckém území. V tomto sporu Makedonie ustoupila už v roce 1995, kdy charakteristické znaky verginského slunce na vlajce změnila.

Nastane podobný kompromis i nyní? Nová makedonská vláda naznačuje, že by mohly její návrhy řeckou stranu uspokojit.

Pomůžou obavy z Ruska?

Jak by mohl kompromis vypadat? Během sporu už padlo hodně návrhů, jak by se mohla Makedonie pojmenovat. Například Nová republika Makedonie, Republika Horní Makedonie, Středobalkánská republika...

Makedonské úřady však nechtějí své návrhy předem upřesnit. „Je to téma, které leží na stole přes dvacet let a žádné ukvapené prohlášení by jeho vyřešení nepomohlo,“ připomněl ministr Dimitrov. Nejpravděpodobnější je nyní to, že se stát do definitivního vyřešení sporu smíří s dosavadním názvem FYROM.

Země nicméně doufá, že atmosféra je dohodě s Řeckem nakloněna. Naději na kompromis podle Makedonie dávají hlavně obavy NATO z ruských aktivit na Balkáně.

„Jsme vlastně veterány procesu přijímání do Aliance,“ říká Dimitrov. Podle něj je země schopna splnit nároky na vstup do NATO velmi rychle. Jeho snem je, aby po nedávném vstupu Černé Hory (více čtěte zde) zaokrouhlila počet členů NATO na třicet právě Makedonie. „Myslím si, že by to přispělo k uklidnění v regionu,“ dodává.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.