Někteří lidé ve Skopje potvrdili agentuře Reuters, že boje mezi albánskými ozbrojenci a makedonskými vojsky pokračovaly ještě hluboko po půlnoci, od kdy mělo vstoupit v platnost příměří, dohodnuté za pomoci zmocněnců NATO a některých evropských zemí.
Příměří popírala noční střelba
V Makedonii se střelba ozývala i hodinu po půlnoci, kdy vstoupilo příměří v platnost. "Příměří se nerespektuje a makedonské vládní síly odpovídají přiměřeným způsobem, jak na to mají podle ministra obrany Vlada Bučkovského právo v případě útoku," řekl mluvčí armády Blagoja Markovski.
Přestřelky bylo slyšet po půlnoci v okolí Tetova na severozápadě a u obce Raduša na severu země.
V Tetovu se podle agentury AFP ozývaly silné detonace ze severovýchodního předměstí Poroj na cestě ke kosovským hranicím. Tuto cestu zablokovali podle makedonského rozhlasu povstalci z UÇK.
Rebelové také minomety zaútočili na policejní stanici v Tearce, velkém městě se smíšeným obyvatelstvem na polovině cesty mezi Tetovem a kosovskou hranicí.
Tetovo bylo centrem bojů mezi vládními silami a rebely také ve čtvrtek odpoledne, kdy minometné střely zranily několik civilistů, některé těžce. V Raduše napadli povstalci pozorovatelské stanoviště makedonských sil. "Ty odpověděly palbou z děl," řekl mluvčí armády Blagoja Markovski.
Podle televize se kolem tohoto stanoviště ozývala střelba ještě po půlnoci.
Dohoda o příměří, kterou ve čtvrtek podepsali s NATO separátně albánští povstalci i makedonské vedení, má urychlit politická jednání mezi Skopjí a Albánci o požadavcích albánské menšiny a najít řešení konfliktu.
Severoatlantická aliance si klade jako podmínku pro vstup svých jednotek životaschopné politické urovnání a trvalé příměří. Tři tisíce vojáků, které by měly přijít do Makedonie v polovině července, mají pomoci odzbrojit rebely. Potvrdil to ve čtvrtek generální tajemník NATO George Robertson.
Příměří podepsaly obě strany
Od půlnoci ze čtvrtka na pátek měl mezi znesvářenými stranami makedonského konfliktu zavládnout mír. Makedonská vláda totiž podepsala dohodu o příměří zprostředkovanou Severoatlantickou aliancí. Stranou nezůstalo ani NATO. To podepsalo dohodu s etnickými Albánci (UÇK) v Makedonii. Povstání UÇK za práva albánské menšiny, trvající už téměř pět měsíců, přitom přivedlo Makedonii na pokraj občanské války.
Představitelé makedonských a albánských politických stran přimělo k obnovení rozhovorů mezinárodní společenství. Spojené státy vyslaly do Skopje vyjednávače Jamese Pardewa, zatímco Evropská unie Françoise Léotarda. V jednání o příměří politici akceptovali návrhy francouzského ústavního experta Roberta Badintera.
U Tetova se ve středu opět rozhořely boje
Boje mezi albánskými rebely a makedonskou armádou se opět přiblížil albánskému středisku Tetovo. Středeční ostřelování obce Mala Rečica, vzdálené asi patnáct minut chůze od Tetova, bylo nejsilnějším útokem na město od března. Tehdy makedonská armáda zahájila ofenzívu proti povstalcům v pohoří Šar nad Tetovem. Podle místních zdrojů byli při středečním útoku zraněni dva makedonští dělníci, kteří pracovali na stavbě nové univerzity v Tetovu.
Univerzitu jihovýchodní Evropy, která je financována z mezinárodních fondů a na níž se bude vyučovat v makedonštině, albánštině i angličtině, část Albánců neuznává. Napřed žádají uznání své univerzity, která je rovněž v Tetovu.
Výstavba Univerzity jihovýchodní Evropy je jednou z prvních odpovědí na požadavky albánské menšiny v Makedonii, mezi něž patří i výuka na vysokých školách v mateřském jazyce. První školní rok 2500 studentů z Makedonie, ale také ze sousedních států, by měl začít v říjnu.
Rebelové obsadili území nad Tetovem
Středeční střelba začala krátce po poledni. Předtím se totiž objevily zprávy, že povstalci z Národní osvobozenecké armády (UÇK) obsadili další území v kopcích nad Tetovem. V okolí Malé Rečice se ozvalo několik silných explozí. V obci zůstali uvězněni nejen její obyvatelé, ale i na 200 rodin, které uprchly před boji z hor.
Makedonská agentura MIA napsala, že vládní síly odpověděly na útoky teroristů, kteří začali střílet z obcí Šipkovica, Gajre, Lisec a z dalších míst. Rebelové popírají, že by chtěli obsadit Tetovo, které se stalo prvním terčem bojů při zahájení konfliktu.
Policie uvedla, že minometné střely byly na město vypáleny z vesnic v pohoří Šar nad městem, kde jsou albánští povstalci.
Politici budou jednat o změnách ústavy
Představitelé makedonských a albánských politických stran se v úterý večer dohodli, že budou jednat o změnách v ústavě, které žádá albánská menšina. Změny budou vycházet z principu jednotného státu, upřesnil makedonský prezident Boris Trajkovski.
S požadavky, aby bylo albánskému obyvatelstvu přiznáno stejné postavení, jako má majoritní slovanské obyvatelstvo, vystupují albánští povstalci už několik měsíců. Hrozí, že nesloží zbraně, dokud nedosáhnou svého cíle. Jde zejména o větší právo na vzdělání a zaměstnání, o právo na vlastní jazyk pro albánskou menšinu a o větší zastoupení ve státních institucích.
Makedonská vláda se dosud změnám ústavy bránila. Argumentovala tím, že by to vedlo k rozpadu země. Obvinila také albánské povstalce ze snahy o rozdělení země a o připojení její části ke Kosovu.
 Etnický Albánec zalévá květiny v Tetovu. I to je důkaz, že od rána platí v Makedonii vratké příměří, které mezi znesvářenými stranami pomohli zprostředkovat zmocněnci NATO a některých evropských zemí. (6. července 2001) |
