Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Makedonie dala Albáncům více práv

  13:07aktualizováno  13:07
Makedonský parlament se skoro dvouměsíčním zpožděním schválil reformu ústavy. Splnil tak podmínky srpnové mírové dohody, která ukončila několikaměsíční povstání makedonských Albánců. Ti teď mají zaručen přístup do státních služeb úměrně jejich podílu na počtu obyvatelstva. Albánština se stala druhým úředním jazykem.

"Podařilo se nám změnit ústavu, musíme ale změnit i naši mentalitu, abychom se v budoucnu vyhnuli etnickým konfliktům," prohlásil po hlasování předseda Demokratické strany Albánců Arben Xhaferi.

Vyjádřil naději, že situace  na severu země, kde v minulých měsících zuřily ozbrojené konflikty mezi Makedonci a Albánci, se zlepší a lidé, kteří museli opustit své domovy, se budou moci vrátit.

Albánci tvoří asi třetinu ze dvou milionů obyvatel Makedonie.  Pro revidovanou ústavu jako celek hlasovalo 94 poslanců, 14 bylo proti, píše agentura AFP.

Schválení nové ústavy uvítal komisař Evropské unie v Makedonii Alain Le Roy. Prohlásil, že nyní by měla makedonská strana dodržet svůj slib a poskytnout amnestii bývalým albánským povstalcům. Podle komisaře stanovisko Skopje k této otázce má být zveřejněno v sobotu v dopise, které zasílá prezident Boris Trajkovski generálnímu tajemníkovi NATO George Robertsonovi.

Reformu zbrzdila nedůvěra
Parlament schválil reformy s velkým zpožděním proti plánu, který předpokládala mírová dohoda uzavřená pod tlakem NATO mezi vládou a albánskými povstalci. Ti už v září podle dohody odevzdali stanovený počet zbraní vojákům NATO a rozpustili svou ozbrojenou organizaci Národní osvobozeneckou armádu (UÇK).

Neustálé odklady hlasování však má na svědomí trvající nedůvěra mezi Makedonci a Albánci, živená stále novými konflikty. Objevila se i nová povstalecká organizace Národní albánská armáda.

Západní diplomaté ve Skopji vidí v přijetí reforem porážku makedonských nacionalistů. Jejich předák ministr vnitra Ljube Boškovski ještě koncem minulého týdne vyslal speciální policejní jednotky do Albánci obývaných oblastí, aby zastrašily místní obyvatelstvo.

"Cílem Boškovského nepochybně bylo zastavení parlamentního procesu schvalování ústavní reformy, což by mohlo mít fatální následky. Nyní existuje naděje, že extremisté budou neutralizováni," cituje agentura Reuters evropského diplomata, který si nepřál být jmenován.

Co se v ústavě změnilo

Preambule ústavy - V ústavě z roku 1991 měli Albánci status menšiny, nyní je Makedonie definována jako země všech občanů, Makedonců, stejně jako občanů žijících v jejích hranicích, mezi něž patří Albánci, Turci, Valaši, Srbové, Romové a další. 

Jazyk - Makedonština zůstává oficiálním jazykem v celé zemi, nově je zavedena albánština jako druhý úřední jazyk v těch oblastech, kde Albánci tvoří alespoň 20 procent obyvatelstva. V praxi to znamená, že například albánští členové parlamentu budou moci ve sněmu mluvit albánsky. Albánci budou mít identifikační průkazy v albánštině i makedonštině. Místní orgány v oblastech s více než dvacetiprocentním zastoupením Albánců smějí vydávat úřední dokumenty v albánštině.

Policie - Nyní je v sedmitisícové policii zastoupeno jen asi šest procent Albánců. Etnické složení bezpečnostního sboru se má změnit do července 2004 (500 zástupců menšin má být přijato do července 2002, dalších 500 o rok později). Obecně je Albáncům zaručen přístup do státních služeb úměrně k jejich podílu na počtu obyvatelstva.

Místní správa - Pravomoci centrální vlády budou omezeny ve prospěch místní správy například v otázkách rozpočtu, veřejných prací či kulturního dědictví. Místní správa bude také volit místní policejní náčelníky, i když celostátní policie zůstane pod kontrolou ústřední vlády.

Náboženství - Všechna náboženství v zemi jsou oddělena od státu a jsou si rovna. V ústavě jsou zmíněny: makedonská pravoslavná církev, náboženská islámská komunita, katolická církev, evangelická metodistická církev, židovská komunita a další náboženské skupiny. V dosavadní ústavě byla citována pouze makedonská pravoslavná církev a ostatní.

Hlasování - Majoritní Makedonci nebudou moci v parlamentu přijmout pouze prostou většinou změnu ústavy či zákony týkající se kultury, jazyků či školství. Pro přijetí těchto norem je pro příště - vedle celkové většiny v parlamentu - potřeba i většina poslanců zastupujících menšinové strany. To samé platí i pro hlasování v místních shromážděních a stejný princip je zaveden například i na volbu soudců Ústavního soudu.

K dalším ustanovením patří například právo všech komunit v zemi na zakládání různých spolků a institucí v oblasti kultury, umění a školství. Na základních a středních školách je povoleno vzdělávání v příslušném jazyce. Byla též zřízena funkce ombudsmana, kterého bude volit parlament, a sněm rovněž zvolí komisi pro mezietnické vztahy, ve které bude zastoupeno sedm Makedonců, sedm Albánců a pět členů dalších komunit.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruští vyšetřovatelé viní režiséra Kirilla Serebrennikova ze zpronevěry 68...
Jako za Stalina. Ruské umělce vyděsilo zatčení avantgardního génia

Kirill Serebrennikov ruské vládnoucí kruhy dráždil už dlouho. Kritizoval anexi Krymu, hájil homosexuály a bez ohledu na výhrůžky se snažil provozovat divadelní...  celý článek

Čína zakáže transplantace orgánů od popravených vězňů. Ilustrační snímek
V Egyptě odhalili obchod s lidskými orgány. Dárci byli chudí a uprchlíci

Egyptská policie rozkryla gang dvanácti lidí, kteří v nemocnici v Gíze obchodovali s lidskými orgány. Mezi zatčenými jsou i tři lékaři, kteří se právě chystali...  celý článek

Čtenářka Marcela Nováková vyfotila krátce po půlnoci lesní požár u sjezdu z...
Požár u Benkovace zažehla mladá Chorvatka. Chtěla se mstít Srbům

Chorvatští hasiči pokračují v boji s řadou požárů, které v posledních dnech ničí rozsáhlou oblast podél jadranského pobřeží. Některé se už podařilo dostat pod...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.