Mezinárodní společenství nedělní volby považuje za dovršení toho, co někdy nazývá svou "nejúspěšnější intervencí na Balkáně". Na první pohled je výčet úspěchů působivý - 13 měsíců po podpisu tzv. Ohridské dohody vládní policisté opět patrolují v rebelujících albánských obcích a 90 procent uprchlíků se vrátilo domů.
Letos v březnu vláda schválila zákon o amnestii, který zprostil většinu albánských válečných vůdců - do té doby nazývaných "teroristy" - trestního stíhání. V květnu následoval zákon, který podpořil užívání albánštiny v úředním styku, například na občanských průkazech.
Výsledkem pozitivních změn je, že se v černém obleku a s kravatou dostavil k urnám i 43letý vousáč Ali Ahmeti, bývalý vůdce povstalců. "Volil jsem poprvé v životě," řekl. Ahmeti vede Unii za demokratickou integraci (UDI), která v předvolebních průzkumech porážela na hlavu všechny ostatní albánské formace.
Avšak Ahmeti je rovněž mužem, na něhož současná vláda Ljubči Georgijevského vydala zatykač a s nímž si dosud žádný z makedonských politiků netroufne nahlas spojovat svou politickou budoucnost.
Slovanské strany přitom zřejmě samy vládu nesestaví a hledat podporu u Albánců nakonec budou muset. Očekává se výrazný propad vládní nacionalistické koalice VMRO-DPMNE, a naopak vzestup dosud opozičních sociálních demokratů bývalého premiéra Branka Crvenovského.
Ačkoli se z pohledu mezinárodního společenství volby jeví jako velký úspěch, řadový Makedonec od nich očekává něco docela jiného. Především zlepšení své materiální situace - v zemi je asi 40procentní nezaměstnanost a platy v přepočtu nedosahují ani pěti tisíc korun.
