Spíše naopak. Prohloubila se nejen kulturní, ale především jazyková bariéra. Zejména nejmladší generace, děti přistěhovalců, které se paradoxně narodily v Německu, ovládá většinou pouze jazyk svých rodičů.
Učitelé nejenom v Berlíně si již léta stěžují na klesající úroveň znalosti německého jazyka. "Před dvaceti třiceti lety byla situace podstatně lepší než dnes. První turečtí přistěhovalci, tehdy ještě menšina, mluvili mnohem lépe německy než současná nejmladší generace," přiznává Barbara Johnová, zmocněnkyně Senátu pro přistěhovalce.
Němci se stěhují z enkláv
"V uplynulých letech pro imigranty ubylo možností komunikovat v němčině. Ve čtvrtích jako Neukölln, Kreuzberg či Wedding totiž žijí převážně jenom cizinci, Němci se stěhují jinam. Wedding opouštějí dokonce i lépe situované turecké rodiny. Vznikla tak ghetta, kde jsou téměř výhradně turecké či arabské obchody, cestovní kanceláře, lékaři, advokáti a orientální restaurace," říká Johnová.
V Berlíně, kde žije více než 200 tisíc Turků a několik tisíc Arabů, je situace alarmující. Propast se natolik prohloubila, že radní zvažují vozit děti přistěhovalců, kteří v podstatně nemluví německy, do škol na sídlištích, kde žijí převážně Němci. "Děti cizinců vlastně nemají šanci zvládnout němčinu.
Doma totiž s rodiči hovoří výhradně turecky nebo arabsky, kamarádí s jinými cizinci, doma sledují turecké či arabské televizní stanice. Navíc většina muslimských dětí navštěvuje také školy koránu, kde se biflují mnohem více než v německé základní škole," říká Andreas Pochert, školní psycholog.
Německo rozdělil fotbal
Aby si učitelé se svými žáky vůbec porozuměli, v některých třídách vyučují až tři pedagogové. Jeden turecký či arabský, další jsou Němci. Německo, kde žije celkem přes sedm milionů cizinců, se během světového šampionátu ve fotbale ještě více rozdělilo. Každá z národností se svým celkem prožívala radost či zklamání.
"Ještěže nebudeme hrát finále s Tureckem. To by byl pro Berlín nejspíš totální kolaps," netají svou úlevu berlínský psycholog Pochert.
