Členové sněmovny odevzdávali majetková přiznání. Ilustrační foto

Členové sněmovny odevzdávali majetková přiznání. Ilustrační foto | foto: Dan Materna, MAFRA

Majetková přiznání dluží sedm poslanců včetně advokátky Slámové

  • 7
Dokument objasňující majetkové poměry poslanců dosud neodevzdalo sedm z nich, třeba lidovci Svoboda a Šojdrová nebo advokátka Klára Slámová. Ta působila ve Sněmovně jen dva týdny a prý jí řekli, že přiznání vyplňovat nemusí. Slíbila ho dodat, podle svých slov všechny peníze dala na charitu.

Nepořádným poslancům by mohla v budoucnu za neodevzdání majetkového přiznání hrozit pokuta až 50 tisíc korun. "Pokud by ho někdo nedodal vůbec, ani přes upozornění, myslím, že by bylo na místě uložit pokutu. Naopak pokud někdo dodal o den nebo dva později, byl bych shovívavý," uvedl Jeroným Tejc (ČSSD), předseda mandátového a imunitního výboru sněmovny.

Členové tohoto výboru museli všechny formuláře ještě před uveřejněním zkontrolovat. Tejc řekl, že ne všechna byla vyplněna správně.

"Spíše to byly chyby typu, že někdo napsal například koupi nemovitosti, ale nezaškrtl kolonku ano ani ne. To znamená, že zapomněl jeden křížek. Proto jsme tyto poslance požádali, aby si to opravili," popsal Tejc. Výbor se prý nezabýval faktickým ověřováním uvedených informací.

Podle internetového systému Sněmovny neodevzdalo přiznání sedm poslanců. Většina z nich zatím nedodala formulář za letošní rok, za minulý ho dluží poslanec ČSSD Evžen Snítilý. Přiznání za část roku 2010 chybí například od bývalého předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody, jeho nástupkyně Michaely Šojdrové či právničky Kláry Slámové.

Bývalý lidovecký předseda se této informaci divil. "Já jsem majetkové přiznání odevzdal," sdělil iDNES.cz Svoboda. Zjistil však, že udělal při vyplňování chybu. "Majetkové přiznání za rok 2009 a za první pololetí 2010 jsem podal na jednom formuláři. Přepsal jsem dnes tedy stejné údaje do samostatného formuláře pro první pololetí 2010," vysvětlil bývalý lidovecký předseda.

Advokátka Klára Slámová se po otázce na majetkové přiznání rozesmála. "Schválně jsem se při odchodu ze Sněmovny ptala a bylo mi řečeno, že nic podávat nemusím. Ale pokud to někdo chce, můžu odevzdat formulář s minusem, protože jsem všechny peníze dala na charitu," uvedla.

Předsedkyně KDU-ČSL Šojdrová přiznala, že na vyplnění formuláře zapomněla. "Skutečně jsem udělala chybu a majetkové přiznání nepodala ve stanoveném termínu. Za toto se omlouvám. Již dnes jsem odeslala na adresu mandátového a imunitního výboru požadované čestné prohlášení," dodala Šojdrová,

Bývalý poslanec Evžen Snítilý je naopak přesvědčen, že při odchodu ze Sněmovny všechny povinnosti splnil, a to včetně podání majetkového přiznání. Je ochotný přiznání dodat, pokud by se ukázalo, že není k dispozici.

Přiznání i za pár dní působení ve Sněmovně

Majetková přiznání za uplynulý rok musejí ze zákona podávat politici a vysoce postavení úředníci do konce června. Pokud ve funkci skončí, musejí dodat do registru dolní komory nový dokument do měsíce.

Přiznání přitom není nijak omezeno délkou výkonu funkce, takže Jozef Kubinyi (ČSSD) podával přiznání za deset dní, po které byl ve funkci.

Předseda výboru Tejc doporučil, aby Slámová konzultovala situaci s ním nebo s některým z dalších členů výboru. "Otázka majetkových přiznání v případě takovýchto krátkých období může být sporná, nicméně podle zákona poslanci tuto povinnost mají nehledě na délku mandátu," řekl.

Zároveň dodal, že nejspíše dojde k další novelizaci tohoto zákona. "Je absurdní, že předseda ani místopředseda výboru nemohou veřejnosti sdělit, kdo případně formulář neodevzdal, přestože do těchto údajů může každý nahlédnout na internetu."

Z přiznání lze například vyčíst, že někdejší místopředseda dolní komory Jan Kasal investoval loni skoro milion do stavby sluneční elektrárny. Nejvíce zbohatl exministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), jenž podle přiznání v loňském roce inkasoval 82 milionů korun za prodej akcií. Naopak asi největším dlužníkem je bývalý poslanec Daniel Petruška (ODS), který má hypoteční úvěr a půjčku ve výši 12 milionů korun.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video