Palác Lucerna

Palác Lucerna | foto: iDNES.cz

Ty restituce mi byl čert dlužen, říkal Václav Havel o svém majetku

Jakoby Václav Havel tušil, že už mu mnoho času nezbývá. Letos na podzim totiž převedl na svou manželku Dagmar své pražské sídlo, rodinnou vilu nedaleko Pražského hradu. Kdo získá nárok na autorská práva k jeho dílům, rozhodne dědické řízení.

Cenu vily odhadují odborníci asi na 60 milionů korun. Havel si ve smlouvě pouze vyhradil právo na doživotní užívání, tedy takzvané věcné břemeno.

Nemovitost byla tím cennějším z exprezidentova majetku, protože příjmy z autorských práv k jeho dílům se budou podle odhadů pohybovat spíše v řádech statisíců korun než v milionech.

"Proběhne dědické řízení, které zahájí příslušný notář. Zjistí se, zda byla sepsána poslední vůle, či ne. Co se týká autorských práv, budou součástí řízení a dědit se budou stejně, jako by se dědila jakákoli jiná věc," popsal právník Jiří Srstka, ředitel občanského sdružení Dilia, literární a audiovizuální agentury. Ta zastupuje spisovatele či nakladatele.

Majetek rodu Havlů

Bratři Ivan a Václav Havlové získali v restitucích část rodinného majetku: palác Lucerna, činžovní dům na Rašínově nábřeží, terasy Barrandov, vilu v Praze a podíl na Vavrečkově vile ve Zlíně.

Václav Havel daroval část zlínské vily Zlínu na vzdělávací účely, pražskou vilu s bratrem prodali. Podíl na Barrandovských terasách převedl na manželku. Ta jej prodala. Činžovní dům na Rašínově nábřeží a Lucernu má dnes v péči manželka Ivana Havla. Václav a Dagmar Havlovi vlastnili vilu ve Střešovicích a chalupu na Hrádečku. Vilu převedl Havel letos na manželku.

"U pana Havla to bude složité, protože byl plodným autorem. Ale musím upozornit, že tato práva se neoceňují. Nejde tedy dopředu odhadnout, kolik vynesou," řekl Srstka. Upozornil, že příjmy z dramatických děl či knížek jsou navíc nepravidelné a závisí na tom, jaký o ně bude zájem v budoucnosti, což není možné spočítat.

Václav Havel ovšem spolu s bratrem získali v restitučním řízení po pádu komunismu řadu nemovitostí, které dokázal nashromáždit jejich děd Václav Havel a poté otec a strýc. Patřila k nim především pražská Lucerna, Terasy Barrandov, dům na Rašínově nábřeží, další nemovitosti v Praze a na Moravě. Jenže Václav Havel se podle lidí, kteří k němu měli blízko, z tohoto dědictví příliš neradoval.

"Vím, jak o tom mluvil, když byl v úzkém kroužku, nebo když jsme byli sami. Říkal, že mu byl čert dlužen restituce, Lucernu a podobně," řekl Vladimír Hanzel, Havlův přítel a spolupracovník.

Popsal, jak například Václava Havla mrzelo, když si přečetl v levicovém tisku, že usiluje o vrácení rodinných majetků, především Lucerny. "Ještě před pádem komunismu, když dostal nějakou cenu, dal peníze někomu, o kom si myslel, že je víc potřebuje," vzpomínal Hanzel.

Havel ovšem ani později nezapomínal na dobročinnost. Do Nadace Vize 97 vložil při jejím vzniku padesát milionů korun. Podle odhadů v letech 1986 až 1997 věnoval na veřejně prospěšné účely asi 85 milionů korun.

Václav Havel také daroval svůj majetkový podíl ve zlínské Vavrečkově vile městu Zlín pod podmínkou, že bude sloužit vzdělávacím účelům. I v tomto případě šlo o majetek získaný v restituci.

Zdá se, že větší vazbu k rodinným nemovitostem měla jeho druhá žena Dagmar. Ta ovšem podíl na Barrandovských terasách později prodala, a tak z původně restituovaného rodinného majetku Václavu Havlovi nezbylo prakticky nic.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video