Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Majetek nechci, říká Bernd Posselt

  23:23aktualizováno  23:23
M n i c h o v - Od zvláštního zpravodaje MF DNES - Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt prohlásil, že se vzdává majetkových nároků. Čechy a sudetské Němce Posselt považuje za krajany, za dvě větve jedné kultury. "Nebavme se spolu přes Berlín, to už jednou špatně dopadlo," říká s hořkou ironií Posselt.

Přečtěte si glosu Luboše Palaty ZDE
Češi a Němci vytvářeli po mnoho století soužití v českých zemích společnou kulturu. Považujete se za naše krajany?
Pro mě jsou Češi krajané. To mohu říci zcela jasně. V tom jsem byl vychován. Velkou roli v získání tohoto pocitu hrálo i to, že jsem po roce 1968 chodil do třídy s českými dětmi. Cítil jsem zřetelně, že mám s nimi společného daleko více než s německými.

Podle vás jsou Češi a sudetští Němci dvě větve jedné kultury?
Ano, jsme dvě části jedné kultury Čech, Moravy a Slezska.

Je pravda, že jste se vzdal nároku na velký majetek, který měla vaše rodina v Čechách?
Ano, tak to bylo a já jsem jménem naší rodiny prohlásil, že my zpátky nic nechceme.

Jak velká část sudetských Němců je připravena prohlásit totéž?
Mezi sudetskými Němci jsou na tuto otázku velmi rozdílné názory. Je jedna část, která chce vše zpátky, ale je i část, která nic zpátky nechce. Na toto téma probíhá velká debata a do jednoho dvou let musíme najít k tomuto problému společné stanovisko.

Říkáte, že se považujete za krajany Čechů. Na druhé straně však Bavorsko označuje české, moravské a slezské Němce za součást bavorského národa. Čím tedy jste?
Obojí. Jsme druhý český národ a čtvrtý bavorský. Ale nechceme se stát pátým kolem u vozu. Důvodem, proč byli sudetští Němci, kteří přišli po vyhnání do Bavorska, takto označeni, bylo, aby tu nebyli doma jen fyzicky, ale aby se zde vytvořilo i emocionální pouto k nové vlasti. To, že nás Bavorsko takto uznalo, nám umožnilo rozvíjet svoji národní identitu i kulturu. A to se povedlo právě jen v Bavorsku.

Pokládáte se za naše krajany. Ale proč se tak nechováte?
Ale my se tak chováme. Zajímáme se intenzivně o život v České republice. Jsme ve stálém kontaktu s českým velvyslanectvím v Berlíně a teď spolupracujeme velice často s Českým kulturním centrem v Mnichově, s nímž už jsme udělali první společnou výstavu o kuchyni a jídlech v českých zemích. Tuto spolupráci podporuji tak, jak jen to je možné.

Z české strany jste stále bráni především jako problém a hrozby. Co chcete udělat pro to, aby tomu tak nebylo?
Tak to nebylo vždy. Na počátku devadesátých let nebyl problém, aby přijel do sudetoněmeckého domu v Mnichově český premiér Petr Pithart.

Proč se to změnilo? Proč se sudetským Němcům vrátila nálepka nepřátel?
Byla to psychologická chyba obou stran, ale hlavně chyba bývalého ministra zahraničí Hanse Dietricha Genschera, který poradil Čechům: Nebavte se se sudetskými Němci, řešte vše rovnou s Berlínem. Čeští politici na to přistoupili a teď je z toho psychologický problém a vše se vrátilo zpět. Jsem však relativní optimista, protože se objevují signály, například od ministra zahraničí Jana Kavana, že je česká vláda opět ochotna se s námi přímo bavit.

Přesto jsou vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci stále studenou válkou negativních signálů. Chystáte nějaký kladný signál vůči české straně?
Myslím, že tady je největší šance v kulturní spolupráci a v regionech. Kladem je i to, že mohu hovořit se stále větším množstvím českých politiků.

Více než to, co říkáte, jsou vnímány vámi prosazované rezoluce o Benešových dekretech v Evropském parlamentu. Každá ta rezoluce je přece jen dalším kolem studené války?
Ne, tak to není. My prostě musíme o Benešových dekretech a dalších tématech mluvit. Jediné, co v Evropském parlamentu prosazuji, je, aby se toto téma nemohlo ignorovat a abychom o něm začali mluvit. Ale nejde jen o dekrety, musíme se spolu bavit i o jiných věcech. Jsem příliš mladý na to, abych chtěl zbytek života strávit debatami o dekretech.

Ale vypadá to tak. Z Benešových dekretů se stal fetiš.
Ano, přesně tak.

Nemyslíte, že je proto nejvyšší čas z nich přestat dělat hlavní téma našich vztahů?
Problém je, že deset let je toto téma tabu. To je problém. Udělejme kulatý stůj a diskutujme.

Je špatné, jestliže to řešíme na půdě Evropského parlamentu?
Já jsem Evropan a Evropa je právní stát, a proto Evropský parlament je tím správným místem. Samozřejmě lepší by byla dvoustranná jednání mezi Čechy a sudetskými Němci. Berlínskou vládu k tomu nepotřebujeme. Přes Berlín jsme se už dohadovali v roce 1938 a dopadlo to špatně.

Na jaře jste prostřednictvím oznámil otevření zastoupení sudetských Němců v Praze. Jak jste teď daleko a co bude hlavním posláním tohoto centra?
Otevřeme je příští rok a jeho hlavním úkolem bude navazovat kontakty mezi Čechy a sudetskými Němci, politiky, novináři, hledat nové mosty.

Bernd Posselt (44) je jediným výrazným politikem druhé generace sudetských Němců. I když se v českých zemích nenarodil, má k nim blízký osobní vztah. Pochází z významné rodiny českých Němců - jeho otec byl starostou Jablonce nad Nisou a jeho rodina vlastnila v Jablonci velkou továrnu. Posselt, milovník dobrého pití a jídla, je neúnavným diskutérem. Kromě plzeňského piva má v oblibě i alsaské kořalky, které sbírá. Pořídil si ji díky cestám do Evropského parlamentu, v němž je od roku 1994 jako poslanec za bavorskou Křesťanskou a sociální unii. Posselt je považován za obratného a pragmatického politika. Do čela landsmanšaftu byl zvolen letos v únoru. (20. prosince 2000)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělská vláda jedná o omezení katalánské autonomie (21. října 2017)
V Madridu se jedná o omezení katalánské autonomie, čekají se protesty

V Madridu začalo mimořádné zasedání vlády, která má na programu omezení autonomie Katalánska. O návrhu bude pravděpodobně příští pátek jednat také Senát, který...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Americká zpěvačka Kesha vystoupila v pražském klubu Sasazu (18. července 2013,...
Hudebnímu průmyslu vládnou bílí muži, zjistil průzkum. Ženám vadí arogance

V hudebním světě jsou ženy a příslušníci etnických menšin stále v minoritním zastoupení, zvlášť na vedoucích a manažerských pozicích. Upozornil na to průzkum...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.