O vrácení rozsáhlého majetku nebo o odškodnění za něj požádaly loni tři skupiny potomků bývalé vládnoucí dynastie Habsburků a Lothringenů. Nárokovaly si především několik zámků, velkostatků a dalších pozemků, ale i nájemní domy ve Vídni a cenné papíry.
Zamítavé rozhodnutí bylo zdůvodněno rozporem nároků s některými ustanoveními rakouské ústavy i mezinárodních smluv. Do ústavy byl již po první světové válce zařazen i zvláštní zákon o zákazu vrácení majetku Habsburků a byl v roce 1955 zahrnut i do takzvané státní smlouvy, na jejímž základě byla obnovena rakouská suverenita.
Po skončení první světové války a rozpadu monarchie byly zrušeny všechny šlechtické tituly a vyvlastněn majetek rodu. Ten pak byl v polovině třicátých let začleněn do "Rodinného zabezpečovacího fondu domu Habsburků" a opět vyvlastněn nacisty po anšlusu Rakouska. Po druhé světové válce se stal znovu majetkem Rakouské republiky.
Poslední habsburský císař Karel I. odešel po první světové válce do exilu a jeho nejstarší syn Otto von Habsburg se směl do Rakouska vrátit až v roce 1961 poté, co se zřekl všech mocenských nároků své rodiny. V roce 1996 Vídeň oficiálně zrušila zákon z roku 1919, který zakazoval Habsburkům vstup do Rakouska i průjezd touto zemí.