za určitých předpokladů. Franz Anton Mesmer (narozen 1734 v Kostnici) je bezesporu měl: vystudoval teologii, filozofii a medicínu, oženil se s bohatou ženou, vypěstoval si výnosnou klientelu. Na jeho hudebních dýcháncích hrával mladičký Wolfgang Amadeus. Pak se ale setkal s významným slovenským přírodovědcem Maxmimilianem Hellem, budoucím císařským astronomem, který zkoušel léčit pomocí magnetu. Nadšený Mesmer brzy shledal, že on žádný magnet nepotřebuje - dokáže totiž magnetizovat rukama! A nejen rukama, ale i pohledem, myšlenkou. A nejen živáčky. "Zmagnetizoval jsem slunce," odvětil prý na dotaz, proč ordinuje i vzdušné koupele. V roce 1778 jeho metody prozkoumala císařská komise - a dala mu čtyřiadvacet hodin na opuštení Vídně. Pobyt v Paříži se odehrál podle podobného scénáře. V ordinaci připomínající dámský budoár pan doktor, oděn ve fialovém plášti, hraje na harmoniku a mávaje kouzelnou hůlkou, magnetizuje dámy. Jako své pomocníky přitom používal statné mladíky, kteří pacientky "objímali koleny" a masírovali je od šíje po prsa, což vyvolávalo slzy, vzlyky, výkřiky až mdloby. Horší ovšem bylo, když byl pacient nemocný. Jednomu se zápalem plic vložil Mesmer do postele mladou černošku, černou slepici a starou lahev. Nakonec i Ludvík XVI. zřídil komisi... Mesmer, ten neuvědomělý průkopník psychoterapie, nakonec zemřel zapomenut 5. března 1815 v jihoněmeckém Meersburgu.
Od not k vzorcům
3. března 1850 se v Praze narodil Zdenko Hans Škroup (zemřel 1910), syn kapelníka od Svatého Víta, synovec autora české hymny. Zdenko však dal přednost chemii a také poněmčenému jménu Skraup; pod tím působil jako profesor ve Štýrském Hradci a ve Vídni, pod ním jako první na světě určil strukturu důležité heterocyklické sloučeniny chinolinu a provedl její syntézu (Skraupova syntéza).
Objevitel z donucení
Na příkaz shora a nerad opouští protozoolog Císařského zdravotního ústavu v Berlíně Fritz Schaudin své milované prvoky (nedávno mezi nimi objevil původce amébové úplavice) a začíná hledat bacila syfilidy nemoci, kterou tehdy ve vyspělých zemích trpěla až desetina populace. A hned v prvním vzorku ho 3. března 1905 nachází - drobounký bledý mikrob tvaru vývrtky. Úspěchu si Schaudin moc neužil, rok po tomto svém nejvýznamnějším objevu umírá na rakovinu, shodou okolností ve stejné době, kdy na základě jeho objevu vypracoval August Wassermann sérologickou zkoušku na syfilis. Teprve ta umožní hledat proti příjici léky.
Nejstarší vědecký časopis
6. března 1665 vychází první výtisk časopisu Philosophical Transaction. Vydává jej nejstarší novodobá vědecká společnost - londýnská Royal Society. Časopis vychází dodnes, a je tudíž nejstarším nepřetržitě vycházejícím vědeckým periodikem na světě.
Otec počítačů
9. března 1900 se v Hobokenu (USA, stát New York) narodil matematik Howard Hathaway Aiken (zemřel 1973). V roce 1944 sestrojil na Harvardově univerzitě první americký programovatelný počítač Mark I (vůbec první takový vznikl o tři roky dřív v Německu, oba pro vojenské účely). Reléový přístroj měl hloubku skříně, šířku šestnáct a výšku půltřetího metru a vážil tři a půl tuny. Obsahoval 700 000 součástek (z toho přes 3000 kuličkových ložisek), které propojovalo 80 kilometrů vodičů. Součet tomuto monstru trval třetinu vteřiny, násobení šest vteřin.
- pátek 3. března 2000
