Čipové karty používají Pražané už od roku 2007, ale až loni o ně významně stoupl zájem, když je začal Dopravní podnik používat jako elektronické tramvajenky.
"Úřad nám předložil pouze informaci, kolik do projektu vložil sám. To jest 504 milionů. Ale další peníze za kartu zaplatil Dopravní podnik, Ropid, Městská knihovna. Kolik je to celkem?" ptá se šéf opozice Petr Hulinský (ČSSD).
Z rozpočtu Dopravního podniku na letošní rok vyplývá, že dopravce do "oživení" Opencard vložil z vlastní kapsy 180 milionů korun. O dalších 62 milionů přišel na slevách, které musel poskytovat prvním cestujícím, kteří si koupili elektronický roční kupon. Město mu za ztrátu uhradilo 38 milionů.
Kolik karta stálaOdbor informatiky 310,3 mil. |
Letos chce město do projektu investovat ještě 188 milionů.
Na druhou stranu 130 tisíc lidí poslalo Dopravnímu podniku s předstihem dohromady půl miliardy korun za zlevněné kupony. Peníze se tak úročily na bankovním účtu.
Nyní magistrát připravuje strategii dalšího rozvoje Opencard, který budou radní projednávat 9. června. Uvažuje se o tom, že by čipovou kartou mohli lidé platit v divadlech, bazénech či v zoo.
Má smysl vytvářet další platební kartu, když snad každý už nějakou vlastní? "Elektronická peněženka není totéž co platební karta. Lze s ní platit tam, kde se dnes platí v hotovosti, kde jde o malé platby a o nutnost rychlého obsloužení," tvrdí Petr Stránský, ředitel firmy Haguess, která systém provozuje.
