Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mafián Brutus si postavil vilu jako Zjizvená tvář, teď z ní bude galerie

  18:12aktualizováno  18:12
Italské město Casal di Principe našlo využití pro vilu mafiánského bosse, který je už tři roky za mřížemi. Luxusní sídlo se změní v galerii, kam zapůjčí svá mistrovská díla i florentská galerie Uffizi. Dům se tak má stát památníkem obětí Camorry, jedné z nejobávanějších mafiánských organizací na světě.

Ve finále Zjizvené tváře střílí Tony Montana (Al Pacino) protivníky z balkonu své rezidence. | foto: Universal Pictures

Vila mafiánského bosse Egidia Coppoly zvaného Brutus připadla po jeho zatčení v roce 2012 městu. Coppola se při stavbě svého domu nechal stejně jako mnoho jeho „kolegů“ inspirovat filmem Zjizvená tvář s Al Pacinem, píše britský list The Guardian. Nyní se v budově, jejíž kýčovitý styl oslavuje mafiánský způsob života, připravuje výstava pojmenovaná Světlo poráží stín.

Název má symbolizovat přechod z „mafiánské temnoty“ do denního světla. Kurátorem je Antonio Natali, ředitel věhlasné florentské galerie Uffizi, která  na výstavu zapůjčí devět pláten autorů z nedaleké Neapole a okolí. Všichni byli inspirováni Caravaggiem a jeho technikou temnosvitu, což podtrhuje symboliku výstavy.

„Věřím, že se v Casal di Principe rodí nová společnost,“ řekl Natali listu La Repubblica. „Vůle lidu je jako světlo, které zahání tmu, jako dobro, které poráží zlo.“

Statečný kněz Peppe

Vila bude věnována knězi Peppe Dianovi, kterého Camorra zavraždila v roce 1994. Starosta Casal di Principe by si ostatně přál, aby město napříště bylo známé nikoliv svými vazbami na mafii, ale právě odkazem faráře, který proti organizovanému zločinu otevřeně vystupoval.

Průvodci návštěvníkům galerie vyloží nejen příběh vzácných obrazů, ale i místní historii. „Chceme nový výklad toho, co se tu dělo - otevřeně mluvit o zločinech, ale zajít ještě dál a mluvit i o znovuzrození,“ říká starosta města Renato Natale. 

Vystavena navíc bude i rekonstrukce obrazu Concerto od Bartolomea Manfrediho, zničeného při teroristickém útoku mafie v roce 1993. Při výbuchu bomby nastražené v autě nedaleko galerie Uffizi tehdy zahynulo pět lidí a hmotné škody dosáhly zhruba milionu dolarů. Klanění pastýřů od Gerrita van Honthorsta, které výbuch nenávratně zničil, na výstavě zastoupí videoinstalace.

První výstava je sice pouze dočasná, její organizátoři však doufají, že v Brutově vile vznikne i stálá expozice, která bude boj s mafií připomínat. „Jen skrze propagaci občanské společnosti můžeme vybudovat společnost, která se dokáže bránit takové infiltraci,“ řekl Natale Guardianu.

Ve volbách kandidují i děti mafiánů

Camorra má v okolí Neapole stále značný vliv. V blížících se komunálních volbách například kandiduje řada lidí, kteří jsou s ní stále ve spojení. Jsou mezi nimi i potomci někdejších mafiánských bossů.

Přesto již loňské zvolení Renata Nataleho do čela Casal di Principe mnozí vnímají jako signál přerodu. Natale byl poprvé starostou už v roce 1993, o rok později na vlastní oči viděl umírajícího kněze Peppe Dianu. 

Přemýšlel o útěku, nakonec se však rozhodl zůstat a statečnému duchovnímu zorganizoval pohřeb. Později zjistil, že se Camorra chtěla zbavit i jeho. Když se zločincům nepovedlo zinscenovat dopravní nehodu, v níž měl zemřít, odstavili ho alespoň z funkce.Natale se starostou znovu stal po více než dvaceti letech.

„Změna nezávisí na tom, kolik lidí zatknete,“ říká bojovník proti mafii Tano Grasso. Změna podle něj nastane až ve chvíli, kdy místní podnikatelé zpřetrhají své vazby na organizovaný zločin. „Podnikatel, který chce být volný, musí jednat v rámci zákona, a to i v maličkostech - třeba tím, že bude používat legální nákupní tašky,“ říká Grasso.

Synové podnikatelů, které Camorra zavraždila, totiž nedávno zahájili vlastní strategii, jak se s mafií vypořádat. Protože má mafie velké zisky z právě z nelegální likvidace odpadu, začali vyrábět nákupní tašky, které samy po čase zetlejí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.