Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarští extremisté v europarlamentu požádají o zrušení Benešových dekretů

  11:19aktualizováno  11:19
Maďarští extremisté z Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), kteří se v nedávných volbách dostali do Evropského parlamentu, tam chtějí žádat o zrušení takzvaných Benešových dekretů. Podle slovenského portálu sme.sk to v sobotu v Budapešti prohlásil místopředseda Jobbiku a nový europoslanec Csanád Szegedi.

Příznivci maďarské krajně extremistické strany Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) | foto: Profimedia.cz

Szegedi řekl, že první krok Jobbiku v EP bude žádost o zrušení poválečných dekretů bývalého československého prezidenta, na jejichž základě byli z Československa odsunuti příslušníci národnostních menšin, hlavně sudetští Němci a Maďaři.

Hodlá také tlačit na zrušení takzvané Trianonské dohody z roku 1920. Maďarsko na základě takzvaného Trianonu ztratilo při dělení Rakouska-Uherska dvě třetiny svého území a polovinu - převážně nemaďarského - obyvatelstva.

čtěte: V eurovolbách vyhrála pravice, odpůrce Lisabonu Ganley uznal porážku

"Za několik generací nebo ještě dříve musí trianonské hranice upadnout v zapomnění," prohlásil s tím, že jde o jeden z hlavních cílů jeho strany. Jobbik chce z roku 2010 učinit rok Trianonu.

Szegedi promluvil na shromáždění za přítomnosti asi 250 členů polovojenské extremistické Maďarské gardy a kolem pěti stovek jejích sympatizantů.

čtěte: Europarlament volí čím dál méně lidí, jeho pravomoci však posilují

Průnik Jobbiku do Evropského parlamentu nečekaně vysokým ziskem 14,77 procenta hlasů byl největším překvapením voleb do europarlamentu v Maďarsku. Krajně pravicová strana, která v orgánu bude mít tři členy, se vyznačuje protiromskou a protislovenskou rétorikou. Také v sobotu v Budapešti Szegedi podle sme.sk mluvil o "cikánské kriminalitě", "zrušení mafiánské politiky" a "likvidaci vlastizrádných médií".

Krajní pravice bodovala v deseti členských státech Evropské unie, kde získala více křesel než při posledních volbách v roce 2004. Její úspěch se obecně přičítá nynější hospodářské krizi, která uvrhla především nové země EU do tíživé ekonomické situace. Jejich obyvatelé se s důsledky krize jen obtížně vyrovnávají, a dopřávají proto více sluchu populistům a stranám z krajů politického spektra.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američané a Jihokorejci zahájili společné vojenské manévry (21. srpna 2017)
Odplata bude nemilosrdná, zuří Kim kvůli počítačovým manévrům na jihu

Společné manévry jihokorejské a americké armády jsou generálkou na invazi, zlobí se severokorejský režim. Hněvivá rétorika ze strany totalitního státu není...  celý článek

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
Řidič, který v pondělí v Marseille najížděl do zastávek, je psychotik

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

Chorvatsko bojuje s rozsáhlými požáry
Pobřeží Chorvatska znovu sužují požáry, kvůli dýmu uzavřeli dálnici

Jadranské pobřeží Chorvatska sužuje nová vlna požárů. Postižena je zejména velká oblast mezi Zadarem a Šibenikem, ale i některé ostrovy jako Ugljan, Hvar a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.