Maďarský prezident László Sólyom se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem (6. prosinec 2008)

Maďarský prezident László Sólyom se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem (6. prosinec 2008) | foto: Profimedia.cz

Maďarský prezident není u nás 21. srpna vítaný, vzkazují Slováci

  • 351
Ve vztazích mezi Slovenskem a Maďarskem to opět zajiskřilo. Maďarský prezident se chystá v den výročí okupace ČSSR do Komárna. Slovákům se to nelíbí a politici vzkazují: Sólyom není v Komárně vítaný.

László Sólyom se chystá přijet na Slovensko 21. srpna, tedy v den výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Na slovenské území tehdy vtrhly i maďarské tanky, píše deník Pravda na svých webových stránkách.

"Takto organizovanou návštěvu vnímáme jako vědomou provokaci vůči Slovensku a nemůžeme převzít odpovědnost za důsledky, které ponese, včetně zhoršení slovensko-maďarských vztahů," reagovali v prohlášení slovenský prezident Ivan Gašparovič, ministerský předseda Robert Fico a předseda parlamentu Pavol Paška.

Sólyom má během návštěvy odhalit sochu zakladatele uherského státu, krále Štěpána I. Svatého. Výběr termínu je podle slovenských politiků ale z historického hlediska netaktní krok vůči Slovensku. Sólyomovi také vyčítají, že neprojevil zájem setkat se během připravované návštěvy s oficiálními představiteli.

"Věříme, že si prezident Sólyom uvědomuje, že přichází na soukromou návštěvu v termínu, který je z hlediska novodobé historie Slovenska mimořádně citlivý," uvedl mluvčí slovenské diplomacie Peter Stano.

Místopředseda strany Smer Vladimír Maňka podotkl, že Sólyom se nemůže tvářit, že je na Slovensku soukromě. "V takovém postavení neexistuje soukromá cesta," prohlásil.

Gašparovič: Sólyom rád spanilé jízdy po bývalém Uhersku

Slovenský prezident Ivan Gašparovič prý cestou maďarské hlavy státu není překvapený. Sólyom má rád tyto spanilé jízdy po státech bývalého Uherska, řekl novinářům. Dodal, že sám pozvání do Komárna na odhalení sochy svatého Štefana nedostal.

Gašparovič podle deníku SME připomněl také dřívější Sólyomovy návštěvy "v zemích bývalého Uherska". Do Srbska mu prý vstup zakázali a v Rumunsku zrušili povolení k přistání jeho letadlu. "Nechci říct, že bychom měli reagovat jako Rumuni a Srbové, možná ano," uvažoval slovenský prezident.

Omluvy

Maďarsko se za svůj podíl na invazi v ČSSR v roce 1968 už omluvilo. Nejprve koncem září 1989 schválil maďarský parlament prohlášení, v němž se od účasti Maďarska na intervenci distancoval. Loni v srpnu se jménem maďarské vlády omluvil za účast své země na obsazení Československa ministr kultury István Hiller.

Letité napětí ve slovensko-maďarských vztazích tak dnes dosáhlo nového vrcholu. Vztahy obou zemí jsou napjaté od nástupu současné vlády, jejíž součástí je i národně orientovaná SNS Jána Sloty, připomněl deník SME. 

Návštěva se má uskutečnit v době, kdy dvoustranné vztahy dál zatěžuje polemika kolem slovenského jazykového zákona. Budapešť soudí, že zákon znevýhodňuje maďarskou menšinu na Slovensku, a obrátila se kvůli němu mimo jiné na OSN.

Sólyom dnes prohlásil, že úkolem státu je pomoci zajistit Maďarům v zahraničí, aby byla maďarština uznána jako úřední jazyk v regionech, kde žijí.

Gašparovič se dnes setkal se zástupci národnostních menšin, aby s nimi probral změny v jazykovém zákoně. Podle něj je neznepokojují. Prezident ovšem nepozval zástupce maďarské menšiny. Tvrdí, že jejich názory zná a už s nimi na toto téma hovořil. "Nic nového by mi neřekli," uvedl s tím, že od zástupců této menšiny dostal dopis, na který odpověděl. Na Slovensku žije přes půl milionu etnických Maďarů, tvoří asi desetinu obyvatelstva Slovenska

Některé spory, které kalí Slovensko-maďarské vztahy

Jazykový zákon
Letos v červnu schválil slovenský parlament novelu jazykového zákona, podle které musí být například všechna veřejná oznámení a tabule ve slovenštině. Sporný zákon umožňuje od září trestat prohřešky proti slovenštině pokutou až 5 tisíc eur (až 130 tisíc Kč). Sankce hrozí za užívání jazyka menšiny v oficiálním styku ve městech a vesnicích, kde minorita tvoří méně než 20 procent obyvatel. Budapešť považuje novelu za znevýhodnění maďarské menšiny na Slovensku a chce si na ni stěžovat u Rady OSN pro lidská práva a v Radě Evropy.

Vstup SNS do vlády
Po parlamentních volbách v roce 2006 se stala součástí slovenské vládní koalice i nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Ján Slota v minulosti proslul urážlivými výroky na adresu Maďarska. Například loni v květnu Slota označil prvního uherského krále Štěpána za "maďarského šaška na koni v Budapešti". V reakci na to odložil maďarský premiér svou návštěvu Slovenska.

Polovojenská Maďarská garda
Nacionalistické mimoparlamentní Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) založilo v srpnu 2007 polovojenskou jednotku, takzvanou Maďarskou gardu. Organizace slovně útočí na menšiny v zemi, zejména na Romy, a často podnikala pochody do romských osad. Vystupovala také proti Slovensku, Rumunsku a Srbsku, kde žije silná maďarská menšina, jež podle názoru gardy čelí národnímu útlaku. Loni v prosinci maďarský soud gardu rozpustil, ta však i nadále působí.

Policejní zásah proti fotbalovým fanouškům
Zákrok policie z loňského listopadu proti slovenským a maďarským výtržníkům na fotbalovém zápase v Dunajské Stredě, kde žije početná maďarská menšina, označila maďarská vláda za nepřiměřený a neodůvodněný. Na zásah reagovaly maďarské extremistické organizace demonstracemi před slovenským velvyslanectvím v maďarské metropoli či symbolickou blokádou hraničních přechodů na slovensko-maďarských hranicích.

Obvinění z ohrožování územní celistvosti
Slovenský premiér Robert Fico letos v květnu obvinil předsedu opoziční Strany maďarské koalice Pála Csákyho a šéfa maďarské pravicové strany Fidesz Viktora Orbána, že ohrožují celistvost Slovenska. Reagoval tak na jejich setkání, během něhož Orbán prohlásil, že červnové volby do Evropského parlamentu rozhodnou o tom, kolik poslanců bude v Bruselu zastupovat Maďary žijící v Karpatské kotlině.

Benešovy dekrety
Na návrh SNS schválila slovenská Národní rada v září 2007 usnesení o neměnnosti takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce zasáhly do práv maďarské a německé menšiny. Usnesení, které podpořili i poslanci opozice s výjimkou SMK, vyvolalo odmítavé reakce maďarských politiků.

Zdroj: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video