Maďarský premiér dál útočí na dekrety

Krize visegrádské čtyřky se prohlubuje. Maďarský premiér Viktor Orbán neustoupil od kritiky Benešových dekretů, na niž jsou citlivé Česko i Slovensko. Představitelé Česka zatím tvrdí, že visegrádská spolupráce tuto přestřelku přežije. "Každý mravný člověk stojí proti mezinárodní tradici, která prohlašuje etnické skupiny, mezi nimi i Maďary, za kolektivně vinné," odmítl Orbán v sobotu odvolat svou kritiku Benešových dekretů.

"Toto (Benešovy dekrety) je evropský problém a já jsem přesvědčen, že až se jednou Evropa spojí do unie, tyto právní přežitky ze špatného historického období odumřou a upadnou v prach," dodal.

Skrytě tak upustil od tvrzení, že bez zrušení dekretů si lze těžko představit české či slovenské členství v EU. Zároveň však označil za "špatné historické období" dobu, kdy byl zničen nacismus a kdy byla jeho země, někdejší Hitlerův spojenec, obsazena sovětskými vojsky.

Mluvčí české vlády Libor Rouček vyjádřil naději, že Orbán snad nechce svými výroky revidovat poválečné uspořádání v Evropě. Podle Roučka jsou prý dekrety "součástí postupimských dohod" Orbána však podpořil zástupce levice z Vídně, který požadoval "jasné stanoviska evropských institucí" k dekretům.

"Bez toho by se mohly (dekrety) stát překážkou přistoupení. Nově přistupující nesmějí do EU vnášet animozity a spory," tvrdil socialistický europoslanec Hannes Swoboda. Podobné snahy však Evropská komise zatím odmítá - tvrdí, že dekrety jsou výlučně dvoustrannou záležitostí.

Orbánovo prohlášení přiživilo nacionalistické nálady v Maďarsku a oživilo starší problém - revizi hranic. V sobotu protestovala stovka mladých Maďarů před slovenským velvyslanectvím v Budapešti proti "Trianonu". Podle této dohody z roku 1920 ztratily bývalé Uhry většinu území. "Dnes je nás jen stovka, ale zítra tisíce a pozítří milióny budou hlásat, že nechceme Trianon," hřímal jeden z řečníků při demonstraci.

Slovenské ministerstvo zahraničí vzápětí v oficiálním prohlášení vyjádřilo údiv nad touto akcí. "Klademe si otázku, zda tato akce není jistým logickým pokračováním znepokojivých projevů nacionalismu v maďarském vnitropolitickém životě," praví se v prohlášení, které poskytl mluvčí slovenské diplomacie Boris Gandel.

Přesto český mluvčí Rouček ujišťoval, že Orbánovy výroky nenaruší spolupráci V-4. "Vztahy středoevropských zemí v rámci visegrádské čtyřky jsou natolik pevné a čilé, že by je současné vykolejení Viktora Orbána do budoucna nemělo změnit," tvrdil.

Nynější "spor o minulost" vypukl v nejhorší možnou chvíli. Čtyři středoevropské země totiž zatím nejsou schopny shodnout se na společném stanovisku vůči EU a vůči návrhu Bruselu na financování rozšíření. Ten označují všechny čtyři země V-4 za nespravedlivý.

Nynější napjatá situace může přetrvat do dubna, kdy Maďaři volí nový parlament. Poměr sil mezi hlavními soupeři je totiž tak těsný, že obě strany využijí každou kartu pro získání voličů - tedy i nacionalismus.

"Český předseda vlády je před červnovými volbami, maďarský před dubnovými a slovenský před zářijovými - dobré sousedské vztahy se stávají rukojmím a přímou obětí bezohledné a nevybíravé kampaně," komentoval to slovenský list Nový deň.

Co jsou Benešovy dekrety

* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940-1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska.

* Celkem bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů, z toho 17 ústavních, po válce je potvrdilo Národní shromáždění.

* Spor mezi českou a německou stranou se vede zejména o tři dekrety, na jejichž základě byl konfiskován majetek Němců a Maďarů a "nepřátel českého a slovenského národa". Němci a Maďaři, kteří před rokem 1938 žili v Československu, navíc byli zbaveni československého občanství. Ze země bylo přinuceno odejít celkem 2,5 milionu Němců.

* V dekretech samých však odsun zakotven nebyl, o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě v srpnu 1945.

* Dekret, který umožnil konfiskaci majetku, napadl v roce 1995 u Ústavního soudu Rudolf Dreithaler a žádal jeho zrušení. Neuspěl: soudci však konstatovali, že dekrety už "splnily svůj účel" a "více než čtyřicet let nezakládají právní vztahy".

* Podle advokátky Dagmar Burešové se v současnosti vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. "V jiných oblastech nemají dnes už dekrety v podstatě žádný vliv," říká Burešová. "Na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v devadesátých letech privatizována dnešními majiteli," dodává Burešová.