Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarský premiér dál útočí na dekrety

aktualizováno 
Krize visegrádské čtyřky se prohlubuje. Maďarský premiér Viktor Orbán neustoupil od kritiky Benešových dekretů, na niž jsou citlivé Česko i Slovensko. Představitelé Česka zatím tvrdí, že visegrádská spolupráce tuto přestřelku přežije. "Každý mravný člověk stojí proti mezinárodní tradici, která prohlašuje etnické skupiny, mezi nimi i Maďary, za kolektivně vinné," odmítl Orbán v sobotu odvolat svou kritiku Benešových dekretů.

"Toto (Benešovy dekrety) je evropský problém a já jsem přesvědčen, že až se jednou Evropa spojí do unie, tyto právní přežitky ze špatného historického období odumřou a upadnou v prach," dodal.

Skrytě tak upustil od tvrzení, že bez zrušení dekretů si lze těžko představit české či slovenské členství v EU. Zároveň však označil za "špatné historické období" dobu, kdy byl zničen nacismus a kdy byla jeho země, někdejší Hitlerův spojenec, obsazena sovětskými vojsky.

Mluvčí české vlády Libor Rouček vyjádřil naději, že Orbán snad nechce svými výroky revidovat poválečné uspořádání v Evropě. Podle Roučka jsou prý dekrety "součástí postupimských dohod" Orbána však podpořil zástupce levice z Vídně, který požadoval "jasné stanoviska evropských institucí" k dekretům.

"Bez toho by se mohly (dekrety) stát překážkou přistoupení. Nově přistupující nesmějí do EU vnášet animozity a spory," tvrdil socialistický europoslanec Hannes Swoboda. Podobné snahy však Evropská komise zatím odmítá - tvrdí, že dekrety jsou výlučně dvoustrannou záležitostí.

Orbánovo prohlášení přiživilo nacionalistické nálady v Maďarsku a oživilo starší problém - revizi hranic. V sobotu protestovala stovka mladých Maďarů před slovenským velvyslanectvím v Budapešti proti "Trianonu". Podle této dohody z roku 1920 ztratily bývalé Uhry většinu území. "Dnes je nás jen stovka, ale zítra tisíce a pozítří milióny budou hlásat, že nechceme Trianon," hřímal jeden z řečníků při demonstraci.

Slovenské ministerstvo zahraničí vzápětí v oficiálním prohlášení vyjádřilo údiv nad touto akcí. "Klademe si otázku, zda tato akce není jistým logickým pokračováním znepokojivých projevů nacionalismu v maďarském vnitropolitickém životě," praví se v prohlášení, které poskytl mluvčí slovenské diplomacie Boris Gandel.

Přesto český mluvčí Rouček ujišťoval, že Orbánovy výroky nenaruší spolupráci V-4. "Vztahy středoevropských zemí v rámci visegrádské čtyřky jsou natolik pevné a čilé, že by je současné vykolejení Viktora Orbána do budoucna nemělo změnit," tvrdil.

Nynější "spor o minulost" vypukl v nejhorší možnou chvíli. Čtyři středoevropské země totiž zatím nejsou schopny shodnout se na společném stanovisku vůči EU a vůči návrhu Bruselu na financování rozšíření. Ten označují všechny čtyři země V-4 za nespravedlivý.

Nynější napjatá situace může přetrvat do dubna, kdy Maďaři volí nový parlament. Poměr sil mezi hlavními soupeři je totiž tak těsný, že obě strany využijí každou kartu pro získání voličů - tedy i nacionalismus.

"Český předseda vlády je před červnovými volbami, maďarský před dubnovými a slovenský před zářijovými - dobré sousedské vztahy se stávají rukojmím a přímou obětí bezohledné a nevybíravé kampaně," komentoval to slovenský list Nový deň.

Co jsou Benešovy dekrety

* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940-1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska.

* Celkem bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů, z toho 17 ústavních, po válce je potvrdilo Národní shromáždění.

* Spor mezi českou a německou stranou se vede zejména o tři dekrety, na jejichž základě byl konfiskován majetek Němců a Maďarů a "nepřátel českého a slovenského národa". Němci a Maďaři, kteří před rokem 1938 žili v Československu, navíc byli zbaveni československého občanství. Ze země bylo přinuceno odejít celkem 2,5 milionu Němců.

* V dekretech samých však odsun zakotven nebyl, o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě v srpnu 1945.

* Dekret, který umožnil konfiskaci majetku, napadl v roce 1995 u Ústavního soudu Rudolf Dreithaler a žádal jeho zrušení. Neuspěl: soudci však konstatovali, že dekrety už "splnily svůj účel" a "více než čtyřicet let nezakládají právní vztahy".

* Podle advokátky Dagmar Burešové se v současnosti vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. "V jiných oblastech nemají dnes už dekrety v podstatě žádný vliv," říká Burešová. "Na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v devadesátých letech privatizována dnešními majiteli," dodává Burešová.


Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Ruský umělec Pjotr Pavlenskij před centrální bankou na pařížském náměstí...
Bankéři jsou noví monarchové, uvedl ruský buřič a zapálil banku v Paříži

Ruský umělec Pjotr Pavlenskij zapálil v pondělí brzy ráno přízemní okna francouzské centrální banky na pařížském náměstí Bastily. Chtěl tak zažehnout „světový...  celý článek

Satelitní snímek hurikánu Ophelia v 21 hodin UTC (23 hodin SELČ) 15. října 2017.
Ophelia má v Irsku na svědomí tři mrtvé, tisíce lidí jsou bez elektřiny

Bouře Ophelia, která v pondělí dorazila k Britským ostrovům, již zasáhla plnou silou Irsko. Doposud si vyžádala tři lidské životy. Silný vítr vyvracel stromy a...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.