Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarský guláš? V komiksové revue AARGH!? To je dobrota!

  8:40aktualizováno  8:40
Po roce vyšlo nové číslo revue AARGH! Jedenáctka se zaměřuje na maďarský komiks a opět nabízí dvě varianty obálek. Číslo obsahuje pět komiksů současných maďarských autorů, text o historii a současnosti maďarské scény a poučený článek o překladech maďarských komiksů v Československu 60. až 90. let.

DRUHÁ NEBO PRVNÍ OBÁLKA. O titulních stranách revue se vedou v komiksové komunitě ostré spory. | foto: AARGH!

Autor recenze

Za pseudonymem Vhrsti (*1975) se skrývá profesionální ilustrátor, spisovatel, komiksový kreslíř a scénárista. Je členem předsednictva České unie karikaturistů
a neoficiálně patří i k nové vlně českého
a slovenského komiksu Generace nula.

Na obrázku je autoportrét, na snímku skutečnost.

Vhrsti1
Vhrsti2

Není mnoho rozumnějších kulturně-společenských asociací, které by si český konzument spojil s přídavným jménem maďarský. Pokud jde o komiks, zacelila puklinu prázdna a zapomnění nejnovější komiksová revue AARGH! (Analphabet Books).

Vyšla na začátku ledna a její pořadové číslo 11 poněkud klame tělem, jelikož neříká vůbec nic o "mezivydáních" 5,5 a 6,9. O velkorysých speciálech z let 2008 až 2010 ani nemluvě. Fakt, že vydávání komiksového magazínu má svá úskalí, může ostatně pozorný čtenář vytušit z tiráže aktuálního čísla, kde je jako rok vydání uvedeno 2011.

Editoři AARGH!u Tomášové Prokůpek a Kučerovský milují (a zjevně dobře znají) východoevropskou komiksovou tvorbu, snad i díky nacházení paralel s komiksem domácím ve společném bezútěšném vývoji v tíživých politických časech minulého století. Když letos došlo na komiks maďarský, pomohli v Praze realizovat výstavní projekt PINK HELL, aby vzápětí věnovali maďarskému komiksu nemálo kvalitně potištěných stran (technicky i obsahově) svého magazínu.

Není však motivem jediným, takže začněme raději popořádku, tedy obálkou.

Dvě obálky a Shooty na závěr

AARGH1-7

VEČERNÍČEK. Apokalyptický...

Od loňska totiž nemá AARGH! jen jednu tvář, nýbrž dvě. Šťastně zvolená tradice dvou variant obálek donutí čtenáře přemýšlet už před prvním prolistováním. Tentokrát vám dá zabrat nelehký výběr mezi jásavou reklamou Dana Černého na "krotitele duchů" Fanouše a temným postapokalyptickým Večerníčkem mladého Slováka Martina Grocha, který zase odkazuje na další významný motiv jedenáctého AARGH!u, jímž je animace.

S přední stranou obálky si mimoděk vyberete i tu zadní. Stejně jako před rokem tam najdete různé komiksy jednoho autora. Tím je letos karikaturista Martin Šútovec. Když se Shooty před devíti lety objevil v AARGH!u poprvé s neobyčejně vtipným Dr. Pundorem, skoro nikdo ho neznal. Dnes je z něj jeden z nejvlivnějších slovenských glosátorů veřejného života. Letos do AARGH!u přispěl sérií s vše vysvětlujícím názvem Grogy. Na každou z obálkových variant se vešly dva díly: jeden výbušně srandovní, jeden očividně slabší, alespoň podle subjektivního názoru autora tohoto textu.

Misogyn Fanouš tentokrát ve sprše

AARGH1-7

INVESTOR Marka Rubce.

Prvních několik desítek stran je věnováno paralelám mezi komiksem a animací. Úvodním komiksem je hypnotický, environmentální Investor animátora Marka Rubce. I následující pětistránkový rozhovor s Danem Černým se dlouho točí okolo tvorby autorských (nejen) animovaných filmů, aby uvedl další epizodu z Černého seriálu Fanouš s názvem Romadurový teror.

Černý se vycvičil ve skvělém stavění humorných akčních komiksů na parodiích jako Poslední kačeří příběh. Jeho původní komiksy o nesympatickém klukovi s vypouklýma očima, které bojuje proti paranormálním jevům i zamilovaným fanynkám, jsou vlastně logickým vyústěním autorovy tvorby v tomto žánru, byť má Fanouš v rodném listu uvedený rok 2001.

Následující publicistický text vyčerpávajícím způsobem mapuje překvapivě bohatou produkci českých loutkových fotoseriálů od 50. let až k Františku Skálovi, jehož Skutečný příběh Cílka a Lídy z roku 2007 lze považovat za prozatímní vyvrcholení tvorby v tomto odvětví.

Následují dvě jednostránkové hříčky od polských autorů. Ježek Jiří ani Mikropolis už pro čtenáře AARGH!u nejsou novinkou. Martin Groch pak představí svoji sondu do života adeptů velkého umění a Lucie Lomová si ve skvěle napsané scénce Vlastenci na prázdninách rýpne do české národní povahy.

AARGH1-7

MAWIL. Králičí alter ego není jedinou postavičkou, do níž kreslíři promítají své zážitky.

Profil pozapomenutého Járy Cimrmana českého komiksu Karla Václava Klíče už vlastně jemně předznamenává maďarskou smršť. Ještě před ní si však užijete komiksové etudy na téma lovci a sběrači: bezeslovný, orgasmický Lov divoženek na ukrajinské stepi Igora Baranka (Ukrajina), deviantního Krále džungle Tomaže Lavriče (Slovinsko) a Roztěkaného Giovanniho Simoncelliho (Itálie), aby si nakonec Mawilův (Německo) roztomilý králíček v příběhu Mléko a vodka opět ani neškrtl.

Maďarský komiks: starší adaptace a vizuální smršť mladých

Historii komiksu v Maďarsku zevrubně představí předseda tamní asociace komiksových nakladatelů Antal Bayer, současné situaci se věnuje agilní komiksový propagátor Zóltán Ádám Szabó. Milan Krejčí pak shrne maďarské komiksy v českém tisku v 70. a 80. letech. Českému čtenáři obzvlášť zazvoní perličky jako Vzpoura robotů nikoli nepodobná pozdější Šorelově Vzpouře mozků a samozřejmě i komiksová adaptace Dobrého vojáka Švejka. Maďarský komiks těchto dekád byl ostatně adaptacemi literárních děl přehlcen.

Komiksy současných maďarských autorů jsou zářícím klenotem jedenáctého AARGH!u. To platí i o ukázkách sebeironických komiksových postřehů z blogu Daniela Csordáse brilantně mísící postřehy z obyčejného života a obavy z vývoje globálního světa. Výborným nápadem i pointou vyniká Věková hranice Miklose Felvidékiho, který je po Martinu Grochovi druhým nejmladším autorem AARGH!u. Z jiného úhlu pohledu nazírá na partnerský vztah Balász Gróf v poetické grotesce Tvoje tvář.

Vizuálními orgiemi v retro stylu vás zmrazí sociálně kritická Továrna, aby vás do veselého rozpoložení vrátila závěrečná Princezna, kterou končí maďarská část AARGH!u, zdaleka ne AARGH! samotný.

Grusův vyšinutý básník a Prokůpkova pocta Kobíkovi

AARGH1-7

FUČÍKOVÁ. Ovoce stromů rajských jíme.

Zbývá ještě více než čtyřicet stran, které jsou věnovány třem českým jménům: Renáta Fučíková, Jiří Grus a František Kobík. Úspěšná ilustrátorka představí nejen výtvarně působivou úvodní dvoustranu zamýšleného komiksového projektu Luna vychází na západě, ale v obsáhlém rozhovoru i svoji stěžejní práci ilustrátorskou, která má (zejména v posledních letech) s komiksem nemálo společného.

AARGH1-7

GRUS. Pozor, uslyšíte démona Českého rozhlasu 3, a nebude to nic pěkného.

Jiřímu Grusovi věnovali editoři na jeho komiks o vyšinutém básníkovi nejvíce místa ze všech autorů. Obočí vám navíc pozvedne, pokud víte, že jde o příběh, který autor původně tvořil pro jiný komiksový projekt a do něhož nakonec použil grotesku Hrnec, takže pětadvacetistránkový Robert nakonec spadl do šuplíku. Jenže po jeho přečtení vás ovládnou úplně jiné pocity. Robert je totiž v mnoha ohledech lepším a zajímavějším dílem, které se v AARGH!u skvěle vyjímá.

Poslední stránky věnuje Tomáš Prokůpek profilu Františka Kobíka, a navazuje tak na svůj text z minulého čísla o Miroslavu Schönbergovi, legendě v libereckém exilu. Autor představuje Kobíka jako muže mnoha řemesel, která se šťastně potkávala i v jeho komiksové tvorbě. Prokůpek nejen v tomto textu potvrzuje svou preciznost v práci s nejrůznějšími zdroji a schopnost zjištěné informace dávat do souvislostí a věcně a čtivě o nich psát. Přitom si detailně všímá i drobných nuancí ve vývoji Kobíkovy kresby.

Při mapování jeho vrcholného komiksového období v časopise ABC si však pomáhá zbytečně dlouhými pasážemi popisujícími reálie tehdejšího šéfredaktorování Vlastislava Tomana, jehož dramaturgii i scénáristickou práci s gustem dehonestuje. A zdá se, že zmíněné pasáže tu jsou vlastně jenom kvůli tomu. Možná by bylo jednodušší si otevřeně přiznat, že nejen Toman osobně, ale i drtivá většina všech seriálů z normalizačního ABC, by měla budit u střízlivě uvažujícího člověka 21. století spíše shovívavý úsměv než nostalgické nadšení...

Jednoznačně evropská revue

I jedenáctý AARGH! potvrzuje pozici, kterou si od roku 2000, kdy vyšlo první číslo, vydobyl, totiž pozici vysoce kvalitní evropské komiksové revue. Pozornému čtenáři neunikne, jaké autory a jaké komiksy mají pánové Prokůpek a Kučerovský osobně rádi. Lucii Lomovou otiskli už pošesté, Igora Baranka poosmé, Grus dohnal (už podruhé za sebou chybějícího) Pavla Čecha v devíti zářezech na tužce, Mawil má komiks v pěti z posledních šesti čísel... Jelikož se však jejich vytříbený vkus v podstatě překrývá se špičkovým evropským komiksem, těžko k těmto preferencím cokoliv namítat. A stejně tak je obtížné z pozice recenzenta cokoliv vytýkat k jakékoliv části či aspektu jejich AARGH!u. Nikdo jiný v této zemi totiž nemá nejmenší tušení, jaké to je vydávat komiks-artovou revue dvanáct let!

P.S. Možná to při pročítání jedenáctého čísla leckoho ani nenapadne, ale uvnitř magazínu nenajde Prokůpkův autorský seriál Klacek a Fracek (tuším, že mělo být na řadě pokračování číslo 15). Považujme to tedy za největší slabinu tohoto vydání, některé tradice by se zkrátka rušit neměly.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.