Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarsko si připomíná padlé na východní frontě. Byli mezi nimi i Židé

  7:04aktualizováno  7:04
Rozprášení maďarské Druhé armády na Donu v roce 1943 patří k nejtragičtějším kapitolám maďarských dějin. Oficiálně se k vojákům padlým na východní frontě začali Maďaři hlásit až po roce 1990, současná maďarská vláda Viktora Orbána jim u příležitosti výročí vzdala oficiální hold.

Váleční zajatci vojsk Osy včetně Maďarů, Rumunů a Italů na východní frontě. Historickým paradoxem je, že v armádách Osy bojovali i maďarští Židé. | foto: Wikimedia Commons

Hned na první pohled ten pomník vypadal jinak, než by člověk čekal. Přílba, která na něm byla, na první pohled připomínala německý vzor. "To je pomník našim vojákům padlým na Donu," řekla mi má maďarská průvodkyně. "Byla to naše největší válečná tragédie a proto ji pomníky jako tento připomínají," dodala.

Dvanáct dní v druhé polovině ledna 1943 je nejčernější kapitola v maďarských vojenských dějinách dvacátého století. Nejtěžší porážka maďarských vojsk v historii. Maďarská Druhá armáda, která byla v počtu čtvrt milionu mužů vyslána na východní frontu na pomoc tehdejšímu spojeneckému nacistickému Německu, nedokázala odolat u Donu mocnému sovětskému protiútoku a během dvanácti dnů bojů byla obklíčena a prakticky zničena.

Židé v řadách maďarské armády

Ze čtvrt milionu mužů se jen 40 tisícům podařilo ustoupit a později vrátit do Maďarska. Přes sto tisíc mužů zahynulo, další desítky tisíc byly raněny a šedesát tisíc padlo do zajetí, kde v krutých podmínkách velká část z nich zahynula. Maďarská Druhá armáda přišla také při snaze o ústup a probití se z obklíčení prakticky o všechnu techniku, včetně 110 tanků, z nichž většinu tvořily v protektorátním Česku vyrobené tanky LT 38.

Pomník padlým z maďarské Druhé armády v Miskolci.
Pomník padlým z maďarské Druhé armády v Miskolci.

Pomník padlým z maďarské Druhé armády v Miskolci.

Historickým paradoxem je, že část obětí tvořili maďarští Židé, kteří v rámci Druhé armády tvořili v počtu asi padesáti tisíc mužů pomocné oddíly. Maďarsko totiž za druhé světové války odmítlo kopírovat nacistickou rasovou politiku a až do německé okupace Maďarska v roce 1944 byly sice vůči židovskému obyvatelstvu uplatňována různá diskriminační opatření, ale v ohrožení života maďarští Židé nebyli. Byli ale nuceně zařazeni do armádních oddílů.

Po březnu 1944, kdy Maďarsko obsadili nacisté, byla i většina maďarských Židů vyvražděna s výjimkou asi 70 tisíc, kteří se konce války dožili v budapešťském ghettu. Paradoxně však desítky tisíc Židů zahynuly i v maďarských uniformách pomocných oddílů na straně armád Osy na východní frontě v roce 1943.

Všichni jsou hrdinové

Fakt, že v řadách Druhé armády zahynulo i mnoho maďarských Židů, usnadňuje současné maďarské vládě, aby padlé a zahynulé vojáky od Donu připomínala více, než bylo dříve obvyklé. Veteránská sdružení ale fungují v zemi už od devadesátých let.

Ve výročí den začátku sovětské ofenzívy, tedy 12. ledna, se na mnoha místech Maďarska konají zádušní mše za účasti vysokých představitelů státu, včetně například i předsedy parlamentu Lászlóa Kövéra.

Letos v lednu maďarský ministr obrany Csaba Hende odhalil při výročí "katastrofy na Donu" pamětní desku v Budapešti, která připomněla právě osud židovských vojáků pomocných oddílů (fakticky nuceně nasazených) maďarské druhé armády, kde z padesáti tisíc maďarských Židů přežilo necelých sedm tisíc.

"Všichni, kdo přišli o život v ohybu Donu, jsou hrdinové. Bez ohledu na to, zda byli ve vojenských jednotkách, nebo tam byli nuceně nasazení," uvedl podle serveru Index.hu při letošním výročí katastrofy na Donu Csaba Hende.

Autor:


Témata: Viktor Orbán




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.