Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďaři a Slováci se zase hádají. Tentokrát o Lajose Kossutha

  16:13aktualizováno  16:13
Maďarské velvyslanectví v Bratislavě se marně pokouší získat povolení k instalaci pamětní desky vůdce uherské revoluce 1848 Lajose Kossutha. Tohoto politika považují Maďaři za národního hrdinu, Slováci ale za odpůrce národních aspirací svého národa a "odnárodnělého" zrádce slovenské věci.

Vzhůru, Maďaři! Vlastenecká ilustrace oslavující hrdiny uherské revoluce 1848. Lajjos Kossuth stojí v centrálním hloučku vpravo, v ruce třímá klobouk. | foto: Profimedia.cz

Začíná to už psaním jména. Na rozdíl od Maďarů, ale i Čechů, píší Slováci jméno maďarského národního hrdiny a vůdce uherské demokratické revoluce 1948 nikoli jako Lajose Kossutha, ale zásadně Ľudovít Košút. Dávají tím najevo, že Košúta považují za Slováka ze severu Maďarska, byť odnárodnělého.

O tom, zda je to pravda, či ne a do jaké míry měl Kossuth slovenské kořeny se vedou spory, ale historicky doloženým faktem je, že Kossuth uměl jak slovensky, tak maďarsky a (jak bývalo v té době obvyklé) německy.

Odpůrce Slováků

Slováci Kossuthovi nemohou zapomenout, že v době, kdy se postavil do čela maďarské protihabsburské revoluce 1848, odmítl slovenské požadavky na národnostní autonomii. "Měl negativní postoj ke snahám Slováků v čele se Ľudovítem Štúrem vybojovat pro nás samostatný parlament - byl odpůrcem větší autonomie Slovenska," popsal roli Kossutha ve slovenských dějinách pro deník Pravda historik Dušan Kováč.

Slováci vytvořili v roce 1848 jednotky "slovenských dobrovolníků", kteří bojovali na straně Habsburků proti Kossuthovi a jeho maďarské armádě až do potlačení povstání v roce 1849, což znamenalo konec snah o nezávislost Uherska. Kossuth odešel do emigrace, odkud další desítky let bojoval za uherskou nezávislost, ale zároveň i proti autonomii Slovenska.

Pamětní deska na maďarské ambasádě v Bratislavě má připomínat Kossuthovo působení ve městě, kde byl až do revoluce 1848 uherský parlament. Její instalace ale naráží na odpor slovenských úřadů. Ty protahují nutná povolení tak, že maďarský národnostní spolek Csemadok, který společně s diplomaty akci inicioval, nedokázal ceduli odhalit ani k výročí roku 1848, ani dalším vhodným datům, jako bylo například 19. září, výročí Kossuthova narození. "Nepodařilo se nám získat potřebná povolení," konstatovalo velvyslanectví.

První prý bude maďarština

O tabuli nemá přitom podle Pravdy bližší informace ani primátor Bratislavy Milan Ftáčnik, ani starostka městské části Staré Město Tatiana Rosová, ani ministerstvo kultury. Spor se však může vést i o jazykovou podobu pamětní tabule. Matice slovenská už vyjádřila obavy, že tabule bude odporovat slovenskému jazykovému zákonu.

Jazykový zákon stanoví, že první musí být nápis ve slovenštině a až pak v cizím jazyce, v tomto případě tedy v maďarštině. Maďarské velvyslanectví prý plánuje obrácené pořadí. To by mohlo vést i k zákazu umístění pamětní tabule, nebo vysoké pokutě za porušení jazykového zákona.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.