"Měnit zemi s mnohonárodnostním složením v homogenní stát, provádět násilnou asimilaci, to jsou věci neslučitelné s hodnotami Evropské unie a jsou v rozporu s mezinárodními zákony chránícími menšiny," řekl k zavedení zákona maďarský prezident László Sólyom.
Delegace maďarského parlamentu podle šéfa zahraničního výboru Zsolta Németha navštíví v září klíčová evropská města, jako je Brusel a Haag, a bude s evropskými představiteli o nové normě jednat. "Je důležité, aby maďarští představitelé zastávali zásadový postoj vůči slovenskému zákonu," řekl Németh.
Za maďarštinu pokuta až 130 tisíc korun
Slovensko na chystaný krok maďarské strany reagovalo prohlášením, že bude dál zákon před mezinárodními institucemi hájit.
MAĎAŘI NA SLOVENSKUNa Slovensku, které má zhruba 5,4 milionu obyvatel, žije asi 520 tisíc lidí maďarské národnosti. Maďaři, kteří obývají především jižní oblasti, tvoří nejsilnější slovenskou menšinu. Čechů žije na Slovensku přibližně 45 tisíc. |
Zákon schválil na konci června slovenský parlament a v polovině července ho podepsal prezident Ivan Gašparovič. Podle zákona musí být všechna veřejná oznámení a nápisy, včetně názvů ulic, obchodů či restaurací, ve slovenštině. Týkat se to má i jídelních lístků.
Pokuty za nedodržování normy se pohybují od sta až do pěti tisíc eur (2 580 až 129 tisíc korun). Ministerstvo kultury může pokutovat například komunikaci úřadů a jejich zaměstnanců v jiném jazyce než ve slovenštině.
V jazycích menšin lze, stejně jako v minulosti, hovořit na úřadech těch obcí, kde žije aspoň 20 procent příslušníků menšiny. Všechna veřejná oznámení a tabule musí být ve slovenštině.
Zákon přispěl k napětí mezi Slováky a Maďary
Kritici zákona tvrdí, že je namířený proti používání maďarštiny na Slovensku. Pravdou zůstává, že schválení sporného zákona přispělo především ke zvýšení napětí v dlouhodobě komplikovaných slovensko-maďarských vztazích, které se začaly znovu zhoršovat po nástupu vlády Roberta Fica do úřadu v červenci roku 2006.
Zákon opakovaně kritizovali někteří maďarští politici. Lítost nad jeho přijetím vyjádřilo v oficiálním vyjádření i ministerstvo zahraničních věcí Maďarska.
O normě se diskutovalo i na půdě Evropského parlamentu. Europoslanec za německou CDU Michael Gahler uvedl, že zákon "objektivně diskriminuje vlastní občany". Chce se proto obrátit na Evropskou komisi a Radu Evropské unie, aby zjistil, zda nejde o porušení zákazu diskriminace.
