Podle šéfa premiérova kabinetu Gergelye Gulyáse byla dosavadní fyzická blízkost zákonodárné a výkonné moci „v demokracii neudržitelná“. Opozice naopak Orbána kritizuje za marnivost a rozhazovačnost.
Premiér Orbán oznámil svůj záměr přestěhovat se na Budínský hrad již během svého první vládního období v roce 2002. Tehdy mu ale podle maďarských médií zhatila plány volební porážka. Karmelitský klášter byl jako nové sídlo premiéra vybrán v roce 2014 a jeho přestavba přišla podle údajů DPA na 21 miliard forintů (1,68 miliardy Kč).
Podle maďarských médií se ale na hrad budou výhledově stěhovat i ministerstvo vnitra a resort financí. Celková rekonstrukce hradního komplexu za účelem nastěhování vládních institucí je prozatím odhadována na 200 miliard forintů, tedy 16 miliard Kč. Podle opozice jde o zbytečné výdaje, 2. ledna se chystá před nově otevřený premiérský úřad protestní shromáždění.
Rostoucí politický význam budapešťského hradního komplexu maďarskou vládu vedl ke schválení přísnějších bezpečnostních opatření. Právě pořádání demonstrací v této oblasti, kde již řadu let sídlí maďarský prezident, bude od ledna vyžadovat zvláštní povolení. Na hradě přitom vrcholila i řada protivládních protestních akcí, které v prosinci svolávala opozice proti novele zákoníku práce, lidově zvané „otrocký zákon“. Tyto protesty mají podle organizátorů pokračovat i v novém roce.
Budínský hrad sloužil jako sídlo maďarských králů až do tureckých válek v šestnáctém století. V letech 1920 až 1944 odtud vládl regent Miklós Horthy, pod jehož vedením země vstoupila do druhé světové války po boku nacistického Německa. Za údajnou snahu rehabilitovat symboliku Horthyho éry kritizuje opozice premiéra Orbána dlouhodobě.
