Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarsko posílá stíhačky na první zahraniční misi, ohlídají Pobaltí

  11:16aktualizováno  11:16
Maďarské vzdušné síly se připravují na první zahraniční nasazení v novodobých dějinách. V rámci mise NATO budou čtyři letouny Gripen střežit na podzim vzdušný prostor pobaltských zemí, které vlastní stíhací letectvo nemají.

Letoun JAS-39 Gripen maďarských vzdušných sil | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Maďarsko se tak stane po Polsku a Česku teprve třetí zemí z takzvaných nových členů NATO, které se takové úkolu zhostí.

„Maďarsko, jako člen NATO, je odhodláno rozvíjet své vojenské schopnosti, aby mohlo přispívat k zajištění kolektivní obrany,“ prohlásil maďarský ministr obrany Csaba Hende s tím, že vláda považuje za „velmi důležité plnit spojenecké povinnosti“, zvláště v době „oživení velmocenské politiky“.

Nejvážnější incident

Zatím asi nejvážnější situace, kterou musely alianční letouny v Pobaltí řešit, se udála už v září 2005, kdy se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru.

Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval.

Od loňského roku se nad Baltem znovu po letech objevují ruské vojenské letouny také v početných formacích. Naposledy počátkem srpna museli britští stíhači vystartovat ke skupině čtyř stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, čtyř stíhacích strojů MiG-31 a dvou transportních letounů An-26. O pár dní později pak dvojice norských pohotovostních strojů F-16 startovala k formaci jedenácti ruských strojů.

Na litevské základně Šiauliai bude od 24. září působit 100 maďarských vojáků a čtyři stroje JAS-39 Gripen. Mise potrvá čtyři měsíce. Prakticky celý kontingent bude z mateřské základny v maďarském Kecskemétu.

Letci se na misi dlouhodobě připravují. Už koncem roku absolvovali několikadenní cvičení přímo v Pobaltí a během letošního léta nacvičovali také doplňování paliva za letu. Zkušenosti s takzvaným „Air Policingem“ už piloti mají. Maďarsko totiž spolu s Itálii dosud zodpovídalo za řízení letového provozu a ochranu vzdušného prostoru sousedního Slovinska.

Trojlístek pobaltských republik - Litva, Lotyšsko a Estonsko vlastní stíhací letectvo nemají a proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 pravidelně střídají ostatní členské státy NATO. Napjatá situace mezi Západem a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na Ukrajině vedla během loňska k masivnímu nárůstu počtu ostrých startů pohotovostních stíhaček k ruským vojenským letounům.

Ty nejčastěji míří z Ruska do exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Létají však velmi blízko hranic pobaltských zemí navíc bez letových plánů, vypnutých automatických odpovídačů a nekomunikují s řízením letového provozu.

NATO stáhne polovinu stíhaček

Letos už podle statistik NATO musely alianční stíhačky kvůli ruským strojům v Pobaltí do vzduchu více jak stokrát. Kvůli obavám pobaltských zemí, že by je ze strany Ruska mohlo potkat něco podobného jako Ukrajinu, Aliance loni prakticky znásobila počet rozmístěných pohotovostních stíhaček na své východní hranici ze 4 na 16.

Rusové se opět proháněli nad Baltem, piloti RAF si je natočili

Stávající „posílená“ přítomnost ale bude od září snížena na polovinu. Kromě čtyř maďarských gripenů rozmístěných v Litvě budou vzdušný prostor Pobaltí chránit ještě čtyři letouny Eurofighter Typhoon německé Luftwafe ze základny Amari v Estonsku.

Maďarsko má stejně jako Česko v pronájmu 14 letounů Gripen (12 jednomístných a dva dvoumístné). Na ochranu domácího nebe během mise v Pobaltí zůstane jen 6 strojů, protože o dva letouny letectvo letos přišlo při dvou haváriích.

V květnu havaroval jeden stroj při přistání na základně v Čáslavi, kam letěl na mezinárodní cvičení Lion Effort 2015. Oba piloti se katapultovali. Ke druhé nehodě došlo v červnu na základně v Kecskemétu, když pilot letadla po startu zjistil, že se mu ani na opakovaný pokus nepodařilo zatáhnout přední kolo podvozku. Při nouzovém přistání se katapultoval, protože stroj se stal neovladatelným.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.