Ústupky se týkají zejména zahraničních médií působících v Maďarsku. I jim totiž za porušování kontroverzní normy dosud hrozily vysoké finanční sankce. To novela zákona změní, i když nebezpečí postihu nevyloučí docela. V zákoně jsou zakotveny "jiné právní důsledky".
Pro maďarská média se v tomto ohledu nemění nic. Nadále jim hrozí pokuty až do 200 milionů forintů, tedy 18 milionů korun. A to i těm, která ve snaze vyhnout se "náhubku" formálně přenesla své sídlo mimo Maďarsko. Výjimkou jsou internetové portály a blogy.
Parlament ze zákona také vyškrtl paragraf, který zakazuje urážky osob nebo skupin. Zakázáno zůstává "štvaní" proti osobám, národům, etnickým a náboženským skupinám.
Podle agentury AP tak sice částečně vyšlo vstříc požadavkům Evropské unie, v nejvíce kritizovaných bodech zákona se ale příliš nezměnilo.
Nejasně definované prohřešky
Hlasování v parlamentu sledovala evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová.
"Maďarské vládě je jasné, že Brusel bude uplatňování zákona trvale sledovat. Budeme úzce spolupracovat s maďarskými orgány, abychom se ujistili, jak se zásady prosazují v praxi," nechala se slyšet Kroesová.
Kontroverzní zákon vstoupil v platnost v den, kdy se Budapešť ujala předsednictví Evropské Unie, tedy 1. ledna letošního roku, a sklidil ostrou kritiku. Mezi nejproblematičtější rysy zákona patří skutečnost, že jednotlivá pochybení nejsou jasně definována a že vysoké pokuty, které je navíc nutné zaplatit okamžitě, mohou být pro média likvidační.
Proti normě se v Maďarsku zvedla vlna odporu. V Budapešti proti normě protestovali studenti a velké maďarské deníky vyšly s prázdnou první stránkou.
