Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarsko komplikuje výjimku pro ČR v Lisabonu, odmítá zmínku o dekretech

  11:48aktualizováno  18:01
Maďarsko nebude souhlasit, aby Evropská unie udělila výjimku Česku a Slovensku v Lisabonské smlouvě - pokud v ní budou zmíněny Benešovy dekrety. V Lucemburku to dnes řekl maďarský ministr zahraničí Péter Balázs.

Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs | foto: Profimedia.cz

"O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost," řekl dnes v Lucemburku na setkání šéfů diplomacií Balázs. Pokud by unie Benešovy dekrety zmínila, Budapešť je prý odhodlaná případnou dohodu zablokovat.

budoucnost

"Věříme, že smlouva je o budoucnosti, ne o minulosti. Mělo by být nalezeno řešení, které bude přijatelné pro všechny členské státy," řekla iDNES.cz mluvčí maďarské diplomacie Zsuzsanna Matrai.

Šéf maďarské diplomacie se podle serveru hirszerzo.hu domnívá, že prezidentu Václavu Klausovi jde o blokování Lisabonské smlouvy za každou cenu. Skutečnost, že k tomu používá citlivé téma, jakým jsou Benešovy dekrety, může otevřít otázky, které nejsou podle Balázse v ničím zájmu.

Dokument podle něj nemá s Benešovými dekrety nic společného, protože se zabývá budoucností a nebude se vztahovat na minulost. "Kdybychom se tohoto tématu dotkli, vedlo by nás to dost daleko zpátky," dodal.

Maďarské ministerstvo zahraničí ale přitom nechce podle svých slov Lisabonskou smlouvu blokovat. "V současné době pracujeme společně s dalšími státy EU, abychom našli řešení k ukončení ratifikace. Maďarsko bylo první, které smlouvu schválilo a jako ostatní členové chce vidět ratifikaci ukončenou jakmile to bude možné," sdělila iDNES.cz mluvčí maďarské diplomacie Zsuzsanna Matrai.

Češi zatím mlčí

České ministerstvo zahraničí zatím oficiální vyjádření Budapešti k dispozici nemá. "K takto prezentovanému mediálnímu výroku se nemůžu vyjadřovat. Samozřejmě je suverénním rozhodnutím každé členské země, co podpoří a nepodpoří," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka.

Český premiér Jan Fischer zatím nemá o výroku maďarského ministra zahraničí žádné informace. "Samozřejmě případně se spojím s panem premiérem (Gordonem) Bajnaiem a budeme jednat," uvedl.

Výjimky a Záruky

Britové a Poláci si výjimky vyjednali kvůli obavám z velkého vlivu Evropského soudu v oblasti lidských práv. Mohlo by se tím podle nich měnit polské nebo britské vnitrostátní právo. Irové zase před druhým referendem požadovali záruky, že některá ustanovení Lisabonské smlouvy se jich nebudou týkat.

Na podpis české hlavy státu čeká celá Evropská unie, Česko je poslední zemí, která ještě dokument neratifikovala. Klaus požaduje výjimku, protože Evropská listina základní práv podle něj ohrožuje právní jistoty občanů ČR a mohla by v současné podobě vést k prolomení Benešových dekretů.

Líbí se mu přitom návrh švédského předsednictví, který Benešovy dekrety doslovně nezmiňuje. Podle ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho je tato výjimka obecná; mělo by se jednat o slova Česká republika a o čárku, která by se přidala k polské a britské výjimce. - přečtěte si Klausovi se líbí švédský návrh české výjimky pro Lisabon

Švédský návrh zatím není schválený, nicméně už nyní je podle ministerstva pro evropské záležitosti víceméně jisté, že Benešovy dekrety ve výjimce nebudou, text má být obecný. V pondělí večer to potvrdil po jednání v Lucemburku ministr Füle. - přečtěte si Füle: Benešovy dekrety nebudou ve výjimce pro Česko zmíněny

Mluvčí prezidenta Klause se k prohlášení maďarského ministra zahraničí nevyjádřil.

Po Klausovi začal chtít stejný dodatek v Lisabonu nedávno i slovenský premiér Robert Fico. Prohlásil, že českou výjimku v EU zablokuje, pokud se nebude vztahovat také na Slovensko. Na dnešním setkání ministrů zahraničí v Lucemburku žádost zopakoval i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. - čtěte Výjimku v Lisabonu chceme taky, jinak zablokujeme tu českou, řekl Fico

Lisabonská smlouva o reformě fungování EU a jejích institucí musí ratifikovat všechny země EU, jinak dokument nemůže vstoupit v platnost. Václav Klaus také čeká na výrok Ústavního soudu, zda smlouva není v rozporu s českou ústavou.

Benešovy dekrety, Lisabon a Maďaři

Evropská listina základní práv podle Václava Klause ohrožuje právní jistoty občanů ČR a mohla by v současné podobě vést k prolomení Benešových dekretů. Klaus chce podle svých slov zabránit případným majetkovým nárokům takzvaných sudetských Němců, kteří o svůj majetek v někdejším Československu přišli po 2. světové válce právě na základě dekretů bývalého prezidenta Edvarda Beneše. Kromě Němců však přišla o svůj majetek i část Maďarů, kteří žili v tehdejším Československu.                                                             Zdroj: ČTK







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich podle španělských médií patří...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.