Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Italský premiér vydírá Visegrád kvůli uprchlíkům, zní z Maďarska

  10:58aktualizováno  10:58
Maďarská vláda v pátek obvinila italského premiéra Mattea Renziho z politického vydírání zemí visegrádské skupiny. Renzi totiž na summitu EU v Bruselu zopakoval hrozbu vůči zemím střední a východní Evropy, kterým prý v případě malé kooperace v migračních otázkách hrozí omezení prostředků z evropských fondů.

Uprchlíci nastupují do vlaku v Srbsku (14. února 2016) | foto: AP

Mluvčí Zoltán Kovács zpravodajskému kanálu M1 řekl, že V4, kterou tvoří vedle Maďarska Česko, Slovensko a Polsko, stojí pevně na svém odmítavém stanovisku vůči povinným kvótám, na jejichž základě by se mezi členské státy Evropské unie rozdělovali migranti. „Toto není pro Evropu řešení,“ zdůraznil mluvčí podle agentury MTI.

Uvedl rovněž, že dosud uplatňovaná migrační politika selhala, protože ji není možné realizovat. „Je základním zájmem každého, aby se splnily dosavadní iniciativy a prohlášení, jako je dohoda EU s Tureckem a trvání na tom, aby Řecko splnilo své závazky spojené se schengenským prostorem volného pohybu,“ dodal mluvčí maďarské vlády.

Různé plány jen vytvářejí dělící čáry, řekl Tusk. Chce summit s Tureckem

Renzi na večeři, která se ze čtvrtečního večera protáhla až do pátečních časných hodin, zopakoval už několikrát použitou hrozbu vůči zemím odmítajícím povinné kvóty.

„Migrační krize je společným problémem všech zemí EU. Jestliže vy neprojevíte solidaritu, země, které přispívají do rozpočtu EU nejvíce, mohou projevit méně solidarity vůči vám,“ citoval podle agentury Reuters italského premiéra diplomat obeznámený s jeho výroky pronesenými při večeři.

Zemím střední a východní Evropy prý přitom pohrozil snížením rozvojových fondů Unie určených pro nejchudší oblasti v těchto státech.

Ze strukturálních fondů k řešení uprchlické krize

Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že třetina ze sedmiletého rozpočtu EU na období 2014-2020 ve výši jednoho bilionu eur (27 bilionů korun) je v rámci takzvaných strukturálních fondů vyčleněna na projekty v chudších, převážně postkomunistických zemích a oblastech EU.

Fotogalerie

Jednání o dalším sedmiletém rozpočtovém rámci začnou už letos. Itálie je třetím největším přispěvovatelem do unijního rozpočtu, po Německu a Francii. Protože náklady na zajištění žadatelů o azyl neustále stoupají, země, které mají na svém území nejvíce migrantů, žádají o finanční podporu z rozpočtu EU.

Nizozemsko, které je nyní předsednickou zemí osmadvacetičlenného bloku, nadneslo možnost, že by se část z nynějšího rozpočtu „strukturálních fondů“ převedla na potřeby zvládání migrační krize.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.