Většina uprchlíků zadržených v Maďarsku je v současnosti v přechodných...

Většina uprchlíků zadržených v Maďarsku je v současnosti v přechodných detenčních centrech. Zejména rodiny s dětmi z nich mohou chodit na vycházky. | foto: Profimedia.cz

Maďarsko přitvrdí vůči uprchlíkům. Nesmí zneužívat Schengen, velí

  • 475
Maďarsko v následujících týdnech zpřísní zákony zaměřené na uprchlíky. Všichni bez výjimky budou po zadržení na maďarském území pod dohledem. Z detenčních táborů nebudou moci odejít do skončení azylového řízení. Cílem je zabránit běžencům v postupu dál do Evropy. Nařízení se má týkat i lidí ze zemí, kde zuří válečné konflikty.

O plánovaných opatřeních informoval mluvčí maďarského premiéra Viktora Orbána Zoltan Kovacs. Ten uvedl, že podobná opatření jsou potřeba kvůli volnému pohybu lidí v rámci schengenského prostoru. Uprchlíci podle Kovacse tento systém zneužívají, píše server Politico.

Pojďme žít bez gayů a muslimů. „Bílá“ maďarská ves láká zklamané Evropany

Pro uprchlíky v Maďarsku představují chystaná opatření velké změny. Dosud se zde tábory pro běžence dělily na dvě kategorie. Rodiny s dětmi mají například možnost z táborů přes den odcházet, v druhém druhu zařízení mají lidé vycházky zakázané po dobu azylového řízení. Nejdéle však mohou „pod zámkem“ zůstat půl roku.

První zmínky o změnách legislativy na veřejnost prosákly v polovině ledna, kdy János Lázár z úřadu premiéra oznámil, že uprchlíci se během čekání na azyl nebudou moci pohybovat po Maďarsku. Důležitou změnou je, že zadržování není časově omezené a může tak trvat mnoho měsíců.

Kritika aktivistů

Podle Kovacse mají uprchlíci kvůli stávajícím volným unijním pravidlům ulehčenou cestu do Evropy. Chybí vůle vracet běžence zpět do Afriky. Nic na tom nemění ani výzva předsedy Evropské komise Donalda Tuska, který na summitu v Maltě zavelel k uzavření migrační trasy z Libye (více zde).

„Pokud pašerákům nepostavíte do cesty nějaké fyzické zábrany či hranice, budou dál dělat to, co umí nejlépe,“ vysvětluje Kovacs. Nové nařízení zamezí zneužití systému. Uprchlíci totiž často v Maďarsku požádají o azyl, mohou opustit detenční centra a odchází ve většině případů do vysněného Německa.

Plány maďarské vlády se ještě před realizací dočkaly kritiky ze strany ochránců lidských práv. Tvrdí, že legislativní úpravy jsou v rozporu se zákonem. „Zadržování žadatelů o azyl je v rozporu s uprchlickými konvencemi a legislativou EU,“ tvrdí Lydia Gallová z Human Rights Watch. „Detence by vždy měla být až posledním řešením. Jsou navíc stanovena jasná kritéria, kdy by úřady měly detenci využívat. Jde o to, že o zadržování by se mělo rozhodovat případ od případu, ne plošně,“ dodává.

Očekávaná kritika

Kovacs však nesouhlasí. Argumentuje tím, že uprchlíci budou mít možnost z detenčního zařízení odejít ještě před ukončením azylového řízení. „Uprchlíkům povolíme odejít v případě, že se vrátí do svých domovských zemí. Nejde tady o jejich zadržování, ale o to, abychom jim nedávali stejné výhody, jako občanům Evropské unie,“ vysvětluje.

Z Evropanů jsou kvůli migrační krizi nevolníci, míní šéf slovenské policie

Kritická reakce ho nepřekvapuje. Očekává, že podobně se k věci postaví i Brusel. Opatření by mělo být uvedeno do praxe do konce března. „Do dvou týdnů budeme mít na papíře znění příslušných regulací,“ sdělil Kovacs.

Do detenčních center nebudou mít přístup novináři, takže nebude možné ověřit, v jakých podmínkách uprchlících v příslušných zařízeních žijí. Úřady však ujišťují, že centra budou vyhovovat mezinárodním standardům. Uprchlíci se budou moci spolehnout na střechu nad hlavou, jídlo i vzdělání pro děti.

Největší nápor uprchlíků si Maďarsko zažilo předloni, kdy přes něj putovalo dál do Evropy téměř 400 000 běženců. Premiér Orbán tehdy na situaci zareagoval výstavbou plotu na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Maďarsko se opakovaně vyslovilo proti kvótám na přerozdělování uprchlíků, které by však paradoxně přetížené zemi pomohly. Loni země registrovala 30 tisíc žádostí o azyl, 92 procent z nich úřady zamítly.

Hlavní trasy migrantů do Evropy


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video