Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarské obce cítí rok po tsunami rudého kalu smutek i vztek

  19:34aktualizováno  19:34
Na památku lidí a přírody, kteří zaplatili za nedbalost a chamtivost, stojí na památníku v maďarské vsi Kolontár. Mramorová deska připomíná havárii, která se odehrála přesně před rokem. Protrhla se při ní hráz nádrže s toxickým odpadem z místní hliníkárny. Ten pak zaplavil okolní obce a zabil deset lidí.

Maďarský Devecsér před rokem a nyní | foto: Reuters

Šestapadesátiletý János Fuchs právě oral své pole, když se protrhla nedaleká nádrž s kalem z hliníkárny v Ajce. Bylo 4. října 2010 a na okolní obce se vyvalila masa červeného toxického odpadu. Jánosi Fuchsovi se podařilo s traktorem vyjet na kopec, víc už ale udělat nemohl.

Nezbylo mu než děsivý výjev sledovat. Pozoroval, jak se bahno blíží k domu jeho matky i k jeho vlastnímu stavení, až je obě zaplavilo. "Když jsem se pak vrátil domů, sáhl jsem pro klíče... ale pak si uvědomil, že dveře jsou pryč," popsal.

Srovnání: před rokem a nyní

Letecký záběr na vesnici Devecser poté, co ji zaplavil kal z nedaleké
Letecký záběr na zbytky vesnice Devecser rok poté, co ji zaplavil kal z
Janos Fuchs v troskách domu své matky v maďarské obci Kolontár poté, co vesnici
 Janos Fuchs stojí na místě, kde stával dům jeho matky před tím, než obec

Jenže ta nejhorší zpráva ho teprve čekala. Tělo matky se našlo až po třech dnech, skoro kilometr po proudu, kterým se ubíral kal. Nebyla sama. Zemřelo tehdy deset lidí. Někteří se utopili v přívalu žíravého bahna, jiní po několika dnech podlehli zraněním. Zraněno bylo celkem 120 místních (více o tragédii čtěte zde).

Bylo to jako rudé tsunami

Svědkové později hovořili o rudém tsunami, které během několika okamžiků zaplavilo blízké obce Kolontár či Devecser. Nábytek, a dokonce některá auta vlna odnesla i dva kilometry daleko. Kal proměnil plochu asi čtyř desítek kilometrů čtverečních v místo, které připomínalo povrch planety Mars. Maďaři hovoří o jedné z nejhorších průmyslových havárií v dějinách země.

Uběhl rok a červené bahno zmizelo z většiny zaplavených míst, stejný osud ovšem potkal i stovky domů. Místo nich vyrostlo asi 100 nových stavení pro ty, kteří si to přáli. Na místě vyrůstají i památníky tragédie. Jinak se ale lidé pomalu snaží vrátit do normálního života.

"Ti, kteří přišli o své milované, nezapomenou nikdy. Ti ostatní se už ale přes ty vzpomínky dostali," řekl agentuře Reuters starosta Kolontáru Karoly Tilli. Jenže je tu ještě něco, co místní jen tak přejít nemohou.

Záběr na protrženou hráz hliníkárny ležící u maďarského města Kolontár (10.
Záběr na hráz hliníkárny u maďarského města Kolontár rok poté, co se protrhla a

Hliníkárna v Ajce byla dlouhá léta pro své okolí hlavně zdrojem pracovních příležitostí, jen z Kolontáru v ní našla obživu většina z 850 obyvatel. Teď je spíše zdrojem zloby místních.

Praskala hráz už měsíce před katastrofou?

Dokladem je například sloup vedle kostela v Kolontáru. Léta to byl památník obětem druhé světové války, teď ho doplňuje mramorová deska, na níž stojí: "Na památku lidí a přírody, kteří zaplatili za nedbalost a chamtivost. 4. října 2010".

Při hledání viníka se totiž pozornost mnohých obrátila na provozovatele továrny, jehož přístup k zabezpečení hrází byl podle některých svědectví přinejmenším laxní. Podle Světového fondu na ochranu přírody nádrž u hliníkárny netěsnila už několik měsíců před katastrofou.

Margint Kunosová ve svém obchodě v maďarské vesnici Devecser poté, co ji
Margint Kunosová ve svém obchodě v maďarské vesnici Devecser rok poté, co ji

Maďarské úřady uložily společnosti MAL za způsobené ekologické škody pokutu 135,1 miliardy forintů (přes 11,5 miliardy korun). Stát nad firmou krátce po nehodě převzal kontrolu, aby dohlédl na bezpečnost dalšího provozu a odstraňování škod. Nakolik je toto opatření účinné, je sporné.

Letos v lednu upozornila ekologická organizace Greenpeace, že továrna nadále znečišťuje životní prostředí. Podle analýz ochránců životního prostředí překračuje obsah arzenu a hliníku v nedaleké říčce Torna mnohonásobně přípustné limity.

Nejvíce nebezpečná byla zásaditost

Obětem katastrofy vyjádřila společnost MAL soustrast a omluvila se, nicméně jakékoliv zanedbání bezpečnostních pravidel odmítá. Nesouhlasí ani s pokutou. "Jsou to bilionáři a o nás už by se méně starat nemohli. Co je moc, to je moc. Nevinní lidé umírají a oni si žijí pořád šťastně," zlobí se Fuchs, který jako jeden z prvních požádal o odškodné.

Do uměle vytvořených lagun v okolí továrny byl už v dobách komunismu ukládán tekutý odpad vznikající při zpracování bauxitu. Byl to kal tvořený řadou sloučenin včetně oxidů železa, jež mu dodávaly charakteristickou oranžovorudou barvu. Ačkoliv odpad obsahoval určité množství nebezpečných těžkých kovů, hlavní riziko pro životní prostředí představovala jeho vysoká zásaditost. Hodnotou pH se rudá břečka vyrovnala louhu a při styku s kůží působila chemické popáleniny.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.