"Je to první část našeho programu modernizace leteckého parku," řekl podle agentury Reuters Szabó na tiskové konferenci. Doplnil, že Budapešť začne jednat se švédskou stranou o konečné podobě transakce do deseti dní.
Maďarsko podobně jako nyní Česko a Polsko zvažovalo pořízení nových stíhaček za dosluhující ruské letouny MIG řadu let a všeobecně se čekalo, že dá přednost americkým letadlům F-16 od společnosti Lockheed Martin. Pro švédskou nabídku však hovořila její nejnižší cena a také to, že Švédové nabídli nejlepší offsetové programy, kompenzující náklady na pořízení stíhaček přísliby švédských investic v hodnotě mnoha miliard forintů, uvedl Szabó.
Letadla JAS 39-Gripen vyrábí a prodává britsko-švédské konsorcium společností Saab a BAE Systems. Jsou to první bojové víceúčelové letouny čtvrté generace a zatím nejsou ve výzbroji žádné z armád členských zemí NATO.
Ministr hospodářství György Matolcsi po zasedání vládní bezpečnostní rady uvedl, že maďarské rozhodnutí by nemělo narušit vztahy s USA, protože transakce je z hlediska Washingtonu dosti malá. "Je to pro ně malý kontrakt, pro nás však představuje velké výdaje," řekl Matolcsi.
Bezpečnostní rada rovněž rozhodla, že začne jednat s Ruskem o kontraktu na prodloužení životnosti 14 ze 27 letadel MIG 29. Zbývající Migy by se měly po dovršení životnosti ze služby v maďarském letectvu vyřadit.
Česká vláda vypsala na počátku tohoto roku tendr na dodávku 24 až 36 nových stíhaček. V soutěži po odstoupení čtyř společností z USA a Evropy zůstala jako jediná nabídka konsorcia Saab-BAE Systems na letadla JAS Gripen. Polsko by mělo o nákupu stíhaček rozhodnout v nejbližší době.
