Francouzský prezident Emmanuel Macron hlasuje v 1. kole parlamentních voleb

Francouzský prezident Emmanuel Macron hlasuje v 1. kole parlamentních voleb | foto: AP

Politolog: Macron nesmí reformy přepísknout, aby nepopudil méně úspěšné

  • 198
Až dvě třetiny hlasů může v nedělním druhém kole francouzských parlamentních voleb získat nedávno založená strana prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu. Podle politologa z pařížské univerzity Sciences Po Christiana Lequesneho by tak měl Macron volnou ruku k rozsáhlým reformám. Velká část společnosti však s nimi nebude souhlasit, míní.

Co způsobilo tak velký úspěch Emmanuela Macrona, ještě donedávna neznámého politika? Je to jeho mládí, inteligence, charizma, nebo měl prostě štěstí?
Tyto kvality Macron má, inteligentní a vzdělaný je nepochybně také, ale to by zdaleka nestačilo. Macronovi pomohly příznivé okolnosti a určitá únava mnoha Francouzů z tradiční politiky předchozích desetiletí.

Francouzský akademik a politolog Christian Lequesne

K tomu připočtěme, že tradiční politické strany v pravé i levé části politického spektra jsou v krizi a ztrácejí mezi voliči důvěryhodnost. Macron této příležitosti dokázal využít. Ti, kteří ho volili, si řekli: „Tak to s tím mladíkem zkusme a uvidíme.“

Velká část společnosti ale pro Macrona nehlasovala a jím avizované reformy nepodporuje. Co bude s nimi?
Ano, to se týká například mnoha mladých lidí z menších a středně velkých měst, kteří jsou nezaměstnaní a kteří nejsou z Macronových plánů nijak nadšeni. Obecně jsou to pak všichni, kdo se v posledních dvaceti letech nedokázali přizpůsobit globalizaci.

Celý Macronův politický projekt je založen na reformě společnosti, ale s jeho uváděním do praxe bude muset postupovat velmi opatrně. Tak, aby nevytvářel dojem, že reformy dále zvýhodňují ty, kteří už nějaké společenské výhody mají, tedy ty, kterým se nyní daří relativně dobře.

Proti nim stojí početná skupina obyvatel, kteří zůstali pozadu. Ale to není problém jen Francie, s tím samým se potýká mnoho západních států včetně třeba Spojených států. Macrona podporují ti, kteří mají pozitivní vyhlídky do budoucnosti. Není to ani tak otázka jejich věku, jako spíš vzdělání a společenského postavení.

Macronova strana podle odhadů získá po druhém kole parlamentních voleb více než dvě třetiny mandátů, a Macron tedy bude mít volnou ruku k nastartování reforem. Co od něj lze v blízké budoucnosti očekávat?
Veškeré reformy se v první řadě budou točit kolem francouzské ekonomiky, která musí být více konkurenceschopná. S tím úzce souvisí snížení nezaměstnanosti, která v průměru činí deset procent, stejně jako kontrola státního dluhu a zodpovědná fiskální politika. Ale je jasné, že se nezaměstnanost nesníží za tři měsíce - a to je problém.

Macron bude potřebovat čas, aby mohl reformy uvést do praxe. Na druhé straně si ale bude muset pospíšit, protože jinak mu část společnosti začne vyčítat, že pro ně nic nedělá, že jejich život se k lepšímu nijak nezměnil. To pro něj bude velké dilema. Tady se teprve ukáže, kolik politického talentu doopravdy má. A také to, jak tyto změny dokáže prezentovat navenek.

Sebeprezentace se mu zatím daří dobře...
V tom je velmi profesionální, to ano. Nicméně ani to, že bude mít dvě třetiny parlamentu, ještě nemusí nic znamenat. Francouzi rádi využívají dalších prostředků, jak ovlivňovat dění v zemi, jako jsou různé protesty a demonstrace.

Budou je Francouzi využívat ve větší míře než dosud?
Nelze to vyloučit. Tyto demonstrace povede opozice - krajní pravice a krajní levice. Opozice vůči Macronovi se bude posouvat ke stále větším extrémům. K nim se přidají ti, kteří jej nevolili a kteří nevěří v politický systém. To je další problém, který tu máme, více než 51 procent oprávněných voličů nepřišlo minulou neděli k volbám.

Vysoká neúčast ale neznačí automaticky nezájem o politiku. Pokud jdou demonstrovat, určitý zájem o veřejné dění tu je. Toho si je Macron se svými spolupracovníky dobře vědom.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video