Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyselá schůzka v Bruselu. Macron jednal s „cynickou a zrádnou“ V4

  10:14aktualizováno  11:26
Premiéři zemí Visegrádské skupiny se v Bruselu setkali s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který o den dříve jejich přístup k EU označil za zrádný a cynický. Podle Bohuslava Sobotky se mluvilo hlavně o rozdílech v životní úrovni. Sblížení postojů v pohledu na řešení migrační krize schůzka prý přinést nemohla.

Zprava: Slovenský premiér Robert Fico, francouzský prezident Emmanuel Macron a český premiér Bohuslav Sobotka na společném jednání v Bruselu (23. června 2017) | foto: AP

„Byla to velmi otevřená debata. Dotkli jsme se všech témat, která jsou teď aktuální v rámci EU. Ať už jsou to témata sporná nebo témata, kde máme společný pohled na věc,“ uvedl po jednání premiérů V4 s Macronem český premiér Sobotka.

Francie podle něj má zájem o intenzivnější dialog se zeměmi Visegrádské skupiny a její lídři se s Macronem předběžně dohodli na uspořádání společné vrcholné schůzky počátkem podzimu.

Fotogalerie

Sobotka ale také upozornil, že první schůzka nemohla přinést sblížení postojů například v pohledu na řešení migrační problematiky. Dominantní byla v diskusi problematika trvajících velkých rozdílů v životní úrovni mezi východem a západem EU, mezi jejími staršími a novějšími členskými zeměmi, uvedl Sobotka. Není podle něj možné připustit budování bariér na vnitřním trhu.

„Diskutovali jsme o velkých rozdílech, které jsou ve mzdách. Cílem evropské politiky by mělo být, abychom využili všech možností, které nám dává evropská spolupráce, společný trh, ke konvergenci,“ podotkl předseda vlády. Francouzkou stranu vyzval, aby se pokusila přesvědčit francouzské firmy k rychlejšímu zvyšování platů v ČR.

Diskuse se podle něj tak týkala také problémů, které z těchto rozdílů plynou, například jaké mají důsledky pro trh práce v některých unijních zemích. Francie se totiž s poukazem na „boj proti sociálnímu dumpingu“ snaží bránit levnější pracovní síle z východu EU. Na unijní úrovni se spor projevuje například ve vleklé debatě okolo směrnice o vysílání pracovníků a v požadavcích, aby například řidiči z východních zemí Unie pobírali francouzskou minimální mzdu.

Setkání přecházela slovní přestřelka přes média

Pro Macrona je nynější summit první podobnou schůzkou. Ve čtvrtek v rozhovoru s novináři uvedl, že východoevropským státům slouží EU jen k čerpání peněz, aniž by respektovaly její hodnoty a pravidla - a za to by prý měly pykat.

Především polští a maďarští představitelé reagovali velmi ostře. „Macron se neuvedl zrovna povzbudivě; usmyslel si, že nejlépe ukáže své přátelství tím, že se neprodleně pustí do středoevropských zemí. Takto se to nedělá, ale brzy to pozná,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. „Ptejte se Francouzů - my jsme nikdy nikoho v životě nezradili,“ prohlásil šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski v reakci na „překvapivé“ Macronovy výroky.

Český premiér Bohuslav Sobotka byl rád, že se v pátek ráno mohl s francouzským prezidentem sejít. „Chci zdůraznit argumenty, které máme z hlediska migrační krize,“ podotkl. „My nesouhlasíme s těmi návrhy, které se týkají přerozdělování uprchlíků, povinných kvót. Vidíme tam velká rizika,“ zopakoval před jednáním.

Merkelová Macrona podpořila

Německá kancléřka Merkelová podle DPA Macronovu kritiku podpořila. „Dnes není den hrozeb, ale musí se to neustále říkat,“ řekla. Zdůraznila, že Evropská unie je „společenstvím hodnot“ a podpořila také rozhodnutí Evropské komise zahájit kvůli chybějící solidaritě v uprchlické politice řízení vůči Polsku, Česku a Maďarsku. Tyto země podle komise neplní unijní povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka.

Druhý den summitu má začít diskusí o hospodářské problematice a poté se budou šéfové států a vlád věnovat stále žhavému tématu migrace. Neuspokojivá zůstává dál především situace v centrálním Středomoří, kde nyní EU sází na spolupráci s libyjskou vládou a Česko například počítá s posílením své podpory tamní pobřežní stráže.

Součástí diskuse ale bude také trvající konflikt mezi členskými zeměmi EU nad reformou systému, kterým se v EU řídí rozhodování o azylech. Středoevropské země odmítají souhlasit s trvalým přerozdělovacím mechanismem, který do reformy Evropská komise navrhla pro případ krizového zatížení některého členského státu. Německo už přišlo s nápadem tuto věc oddělit od ostatních částí reformy, nad kterými naopak shoda panuje.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zaplavená ulice v Portoriku je následkem řádění hurikánu Maria (21. září 2017)
V Portoriku se po řádění hurikánu protrhla přehrada, lidé prchají z oblasti

Následkem řádění hurikánu Maria se v pátek protrhla hráz přehrady na řece Guajataca na severozápadě Portorika. Úřady varují před „extrémně nebezpečnými“...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová hovořila v italské Florencii o vztazích mezi...
Po brexitu ještě dva roky na přechodné období, chce Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová v pátek ve Florencii uvedla, že po odchodu Británie z Evropské unie v březnu 2019 by mělo existovat přechodné období, aby se...  celý článek

O kancléřský post se utkají Angela Merkelová a Martin Schulz.
PŘEHLEDNĚ: Merkelová míří k volebnímu vítězství, AfD věští překvapení

Německo si v neděli zvolí nové složení Spolkového sněmu. Největším favoritem voleb je Křesťanskodemokratická unie kancléřky Angely Merkelové. Překvapením může...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.