Ten dostal před lety ještě jako "chudý" politik. Byt o velikosti 4+1 na barrandovském sídlišti však magistrátu nevrátil.
V říjnu 2002 osmdesátimetrový byt převedl na svou dvacetiletou dceru. Ta v něm platí regulované (tedy lacinější) nájemné - šest tisíc korun měsíčně. "Postupoval jsem podle zákona. Nájem přešel na dceru, byt dál patří městu," říká Kraus.
"Je to běžný postup. Rodiče se odstěhují a nájem převedou na děti. To je podle občanského zákoníku," říká šéf bytového odboru na pražském magistrátu Vladislav Dykast.
Ve stejném domě dostali tehdy byty i další sociální demokraté - Petra Buzková a Stanislav Gross. Ti je však městu vrátili. Problém je navíc v tom, jak poslanec Kraus k obecnímu bytu (ty se přidělují obvykle sociálně slabým rodinám) přišel.
V roce 1992 požádal jako místopředseda České národní rady město o přidělení bytu.
Aby ho dostal, musel "zapřít" svůj původní byt v Lanškrouně - nejprve ho převedl na otce, později prodal.
"Mám dlouhodobě nadstandardní příjmy, a tak se snažím postarat o své děti. Na tom nevidím nic zvláštního," říká dnes Michal Kraus, nejdéle sloužící poslanec. V parlamentu je od roku 1986.
Jeho nynější poslanecký měsíční plat činí 55 800 korun, navíc coby člen dozorčí rady Fondu národního majetku si předloni ročně vydělal 65 tisíc korun. Postaral se i o druhou, třiadvacetiletou dceru: té koupil za tři miliony korun stopadesátimetrový byt v Klausově ulici v Praze.
A sobě si s manželkou Danou postavili rodinný dům v obci Velká Dobrá na Kladensku, na který si vzali čtyřmilionovou hypotéku. Aby to nebylo tak jednoduché, ani v novém domku Kraus "oficiálně" nebylí. Trvalé bydliště má hlášeno u sestry v Semilech. "Kvůli volebnímu obvodu, kandiduji v Libereckém kraji," vysvětluje.
