Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Má NATO ještě smysl?

aktualizováno 
Poté, co Spojené státy samy, prakticky bez pomoci spojenců zničily Taliban, vyvstala před Evropou palčivá otázka: Má NATO ještě nějaký vojenský význam? Ještě na konci kosovské války před dvěma lety se takový dotaz mohl brát jako svatokrádež. Nyní to začíná být kardinální problém. "Svět se změnil. Na alianci záleží nyní více než kdy dříve," snažil se podobné pochybnosti potlačit už v zárodku americký ministr zahraničí Colin Powell. Řekl to uprostřed války proti terorismu, kterou NATO vyhlásilo a Spojené státy vedou.

"Aliance vyhlásila válku (terorismu), ale nikdo si toho ani nevšiml," uvedl Michael Clarke, ředitel prestižního Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně (IISS). Jeho kolega, francouzský bezpečnostní expert Francois Heisbourg, rovnou usoudil, že nynější události vlastně "odpravily" alianci jako vojenskou organizaci.

Omezená role NATO v boji s terorismem je totiž stále viditelnější. Do Afghánistánu a okolí míří stovky a tisíce vojáků z Británie, Německa či Francie, a mluví se dokonce i o využití českých sil. Aliance však do toho nemá co mluvit, třebaže ve všech případech jde o vojska z jejích členských zemí.

"Aliance se svou integrovanou vojenskou strukturou byla zcela odstavena stranou. Spojené státy provádějí vojenskou akci samy nebo s několika málo spojenci," shrnul situaci analytik IISS Dana Allin. Podobná hodnocení narážejí v alianci na pobouřený nesouhlas.

"Nikdy nebyla rada NATO, kde by někdo řekl: Podívejte, už nejsme důležití," protestují někteří její diplomaté. Podle nich jde o pseudoproblém, nad nímž spekulují pouze média a akademici se spoustou volného času. Jiní diplomaté NATO na ožehavou otázku jednoduše neodpovídají.

Snad mají důvod. Zatímco mapu zklidňujícího se Balkánu hustě pokrývají vlaječky NATO, v okolí teroristických hnízd není vidět ani jedna. Nejblíže k oblastem bojů se zatím dostaly lodě středomořské eskadry aliance, které byly vyslány hlídkovat do oblasti Suezského průplavu. Dokonce i jedny z mála společných bojových prostředků NATO, průzkumné letouny AWACS, skončily ve vzdušném prostoru nad Severní Amerikou, tisíce kilometrů od Afghánistánu.

Někteří, jako švýcarský list Neue Züricher Zeitung, za to nedávají vinu alianci samé. Problém vidí spíše ve vojenské zaostalosti řady evropských členů NATO, což  oslabuje zájem USA na užití složitých struktur aliance. Proto sílí hlasy, které se tážou, zda by po Afghánistánu neměla aliance nově vymezit smysl své existence.

NATO se snaží. Ujišťuje, že příští rok provede další rozšíření, a snaží se vytvořit nový vztah s Ruskem. Podle analytiků to změní původně vojenské seskupení. "Příští rozšíření urychlí proměnu NATO v političtější organizaci. Tato změna je stejně nevyhnutelná," soudí Andrew Cottey z britského Centra pro evropskou reformu.

Po zkušenostech z Afghánistánu budou podle něho "většinu bojových akcí, do nichž se země aliance zřejmě zapojí, provádět koalice ochotných a (vojensky) schopných zemí". Proces "politizace" vojenské aliance může podpořit i chystaná Rada Rusko-NATO, zejména pokud tento orgán začne o něčem rozhodovat.

Praktické vojenské kroky NATO jsou totiž omezené, jak ukázalo i nynější jednání ministrů obrany. Jejich diskuse se omezila na problém výše vojenských výdajů a zpracování nových koncepcí. Tentokrát by v nich měl být důkladně rozpracován i problém boje s terorismem.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.