Poslanec Marek Benda neúspěšně navrhoval, aby kandidáti do vlády museli předkládat čisté lustrační osvědčení.

Poslanec Marek Benda neúspěšně navrhoval, aby kandidáti do vlády museli předkládat čisté lustrační osvědčení. | foto: Ondřej Němec, MAFRA

Lustrace se nebudou týkat ministrů, do vlády mohou i důstojníci StB

  • 240
Ministři se při vstupu do vlády nebudou muset prokazovat čistým lustračním osvědčením. Vyplývá to z doprovodné novely ke služebnímu zákonu, který v pátek schvalovali poslanci. To, aby i členové vlády, nejen státní úředníci museli předkládat výpis, že nebyli spolupracovníky StB, neúspěšně prosazovali poslanci ODS, TOP 09 a vládní KDU-ČSL.

Spor o to, zda musí kandidáti na ministry předkládat čisté lustrační osvědčení doprovázel jmenování vlády Bohuslava Sobotky letos v lednu, konkrétně Andreje Babiše z hnutí ANO ministrem financí.

Prezident Miloš Zeman ho od Babiše nechtěl a místo toho od stran usilujících o sestavení vlády požadoval, aby prošel ve sněmovně služební zákon prvním čtením. To se nakonec také před jmenováním vlády stalo. Babiš v té době vedl na Slovensku soudní spor s Ústavem paměti národa, že s tajnou policií minulého režimu vědomě nespolupracoval. A soudní spor také později vyhrál.

„Bývalí agenti StB mohou být členy vlády,“ komentoval výsledek hlasování o zákonu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Upozornil, že to vstup do vlády umožní nejen spolupracovníkům komunistické tajné policie, ale i přímo důstojníkům Státní bezpečnosti.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura poukázal na to, že pro přijetí doprovodného zákona ke služebnímu hlasoval i bývalá šéf Ústavu pro studium totalitních režimu Daniel Herman z KDU-ČSL, nyní ministr kultury. „To, co jsme slyšeli, chápu jako součást předvolebního boje,“ reagoval Herman. Je podle něj důležité především to, aby země fungovala.

„Jsme v šoku, že prošel zákon, který umožňuje i agentům StB fungovat ve státní správě na vysokých pozicích,“ řekl předseda Úsvitu Tomio Okamura. „Tak jsme přijali lex Babiš. K panu ministru Hermanovi mám jen to nejhlubší opovržení,“ řekla poslankyně za ODS Miroslava Němcová.

To, aby kandidáti do vlády potřebovali čisté lustrační osvědčení, navrhovali poslanec Marek Benda z ODS (jmenovité hlasování poslanců najdete zde) a po něm i Martin Plíšek z TOP 09 (hlasování zde). Pro Bendův návrh bylo více poslanců, 59 ze 143 přítomných. S ODS, TOP 09 a Úsvitem ještě lidovci a poslanec ANO Jaroslav Faltýnek. Pro totožný návrh poslance TOP 09 už Úsvit nebyl. Zákon jako celek pak prošel jen proto, že na rozdíl od opozičních pravicových stran lidovci pro zákon jako celek byli a dali tak pardon tomu, že do vlády mohou jít i bývalí spolupracovníci a příslušníci Stb.

I tak to měl doprovodný zákon ke služebnímu nahnuté. Zákon jako celek nejprve neprošel o dva hlasy a ve vládních řadách zavládla na chvilku panika. Bez doprovodného zákona, který mění jiné normy, by totiž nemohl fungovat ani služební zákon jako celek a zřítila by se dohoda stran o tom, že služební zákon začne platit.

„Nechci se mýlit, ale myslím, že vám hlas pana premiéra chybí,“ utahoval si z vládní koalice místopředseda sněmovny Petr Gazdík z TOP 09, že premiér Bohuslav Sobotka, který je také poslanec, místo práce v parlamentu a hlasování o zákonech vede volební kampaň ČSSD a objíždí volební mítinky. Opakované hlasování o zákonu si už koalice ohlídala. Pro hlasovalo 77 ze 151 poslanců. Ž ČSSD, ANO a KDU-ČSL (hlasování jednotlivých poslanců).

„Andrej Babiš aspoň může říci, že byl zvolen hlasy občanů. Ale podle zákona, jak byl schválen, se může teď stát třeba ministrem vnitra i ten nejhorší bolševický šmejd,“ prohlásil ve sněmovně šéf poslanců TOP 09 Kalousek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video