Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lukašenko složil přísahu, chce hájit práva svého lidu

  15:36aktualizováno  15:36
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko složil přísahu pro třetí funkční období. Při slavnostním ceremoniálu, kterého se účastnily tisíce místních činitelů a poslanců, slíbil s rukou položenou na ústavě, že bude hájit práva běloruského lidu.
Lukašenko, který vládne v zemi od roku 1994, čelí silné kritice nejen domácí opozice. Ilustrační foto

Lukašenko, který vládne v zemi od roku 1994, čelí silné kritice nejen domácí opozice. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Přísaha se konala v Paláci republiky, který stojí u Říjnového náměstí. Tam se po jeho zvolení 19. března konaly několikadenní protesty proti zmanipulovaným volbám.

Demonstrace skončily tvrdým zásahem policie a uvězněním několika set stoupenců opozice, ale také několika cizích státních příslušníků. Všichni byli obviněni z výtržnictví a účasti na nepovolené demonstraci a odsouzeni k několikadenním trestům odnětí svobody.

Policie drží v neprodyšném obklíčení Říjnové náměstí a zablokovala také přístup veřejnosti do dalších centrálních částí běloruského hlavního města ve zřejmé snaze zabránit opozici svolávat další protestní shromáždění.

V pátek v podvečer rozbila demonstraci několika desítek opozičních aktivistů, kteří se sešli na centrálním náměstí.

Na náměstí jen s propustkou
Říjnové náměstí je slavnostně vyzdobeno, všude vlají červeno-zelené vlajky, na velkém panelu se skví nápis "Vybudujeme silné a vzkvétající Bělorusko - stát je pro lid".

Na náměstí mají přístup pouze lidé se zvláštní propustkou, kteří mohou ceremoniál v Paláci republiky sledovat na velkoplošné obrazovce. Všem ostatním občanům zprostředkovává dění v přímém přenosu několik televizních kanálů.

Lukašenko, který vládne v zemi od roku 1994, čelí silné kritice nejen domácí opozice, ale i ze zahraničí kvůli volbám, které jsou označovány za zfalšované. - více zde

Poslední diktátor v Evropě, jak se hlavě běloruského státu často přezdívá, v nich získal podle oficiálních výsledků 83 procent hlasů. Možnost ucházet se o třetí mandát si ale předem zajistil sám změnou ústavy, kterou si nechal před dvěma lety schválit v referendu.

I toto hlasování bylo podle opozice zmanipulováno. Jeho hlavnímu rivalovi Aljaksandru Milinkevičovi ústřední volební komise připsala jen šest procent hlasů.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.