Lukašenko se s popravou atentátníků možná přepočítal, píše ruský tisk

Poprava dvou Bělorusů, kteří byli odsouzeni za loňský atentát v minském metru, se dočká odezvy, předpovídají ruské listy. Dá se prý čekat zejména přitvrzení sankcí od EU, což bude muset zachraňovat Moskva. Jednoznačně exemplární trest nepřijímají ani obyvatelé země.

Běloruský prezident Lukašenko ve stanici minského metra Okťabrskaja (11. dubna 2011) | foto: AP

Jak připomněl ruský list Kommersant, rozsudky smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem byly vykonány, přestože o pozastavení poprav žádalo Lukašenka osobně vedení Evropské unie (více zde). To na oplátku slibovalo normalizovat vztahy s Minskem.

Atentát v Minsku

Loňský bombový atentát v minském metru nepřežilo 15 lidí a více než 300 dalších bylo zraněno. Běloruská policie velice rychle odhalila a obvinila viníky. Dva pětadvacetiletí mladíci údajně chtěli atentátem dosáhnout svržení totalitního režimu. Obhajoba tvrdila, že předložené důkazy jsou neprůkazné, avšak neuspěla.

Výbuch ve stanici minského metra (11. dubna 2011)

Nyní lze očekávat tvrdou reakci EU, nejspíše v podobě hospodářských sankcí proti klíčovým běloruským podnikům. Moskva však už ústy vicepremiéra Dmitrije Rogozina dala najevo, že nepřipustí, aby se běloruským kolegům stala "křivda".

"Zastání se Alexandra Lukašenka může stát Moskvu kulatou sumičku. Podle běloruské ústřední banky má Minsk letos splatit skoro 19 miliard dolarů (asi 354 miliard Kč, pozn. red.) ze zahraničního dluhu, tedy okolo 35 procent hrubého domácího produktu země," upozornil deník.

Dobrotivý i otcovsky přísný Lukašenko

Popravy byly podle Kommersantu určeny domácímu publiku, aby předvedly, že pán země "dokáže být nejen nekonečně dobrotivý, moudrý a trpělivý, ale v případě nezbytnosti i otcovsky přísný".

Je prý však otázkou, zda se Lukašenko nepřepočítal: Před deseti lety by běloruské publikum možná přijalo popravy jako známku nastolení pořádku.

Ale v podmínkách nynější krize, poklesu příjmů a stupňujícího se podráždění nad prázdnou rétorikou režimu tento krok vypadá jako "banální pokus o zastrašení". V takovém případě "se Lukašenko dopustil vážné chyby".

Nad "divošstvím" popravy se pozastavil i liberální list Vedomosti připomínající, že Lukašenko jako jediný evropský vůdce schvaluje popravy a za celou dobu své vlády udělil milost jedinému z 15 odsouzenců.

Běloruský břit

Bělorusko je jediným z evropských států, kde nebyl trest smrti zrušen či alespoň jeho výkon pozastaven. Podle aktivistů organizací na ochranu lidských práv tam od rozpadu Sovětského svazu soudy poslaly na smrt přibližně 400 lidí. Termín a místo popravy jsou považovány za státní tajemství a pozůstalí se nedozvědí ani to, kde byl jejich blízký pohřben.

"Nesmyslnou krutost" však potřeboval předvést, aby každý viděl, že ten, kdo si troufne bojovat s Lukašenkem, dává v sázku vlastní život. A tak se lze podle listu jen radovat, že integrace Ruska a Běloruska ještě nedostihla unifikace ve výkonu soudních trestů.

Dvě pětiny obyvatel jsou proti

Novyje izvestija upozornily, že dvě pětiny Bělorusů mají pochyby o spravedlnosti verdiktu nad údajnými atentátníky z metra. "Je to snad první případ, kdy 'spravedlivý trest' vyvolal nemenší ohlas než sám zločin. A to znamená, že Lukašenkově režimu se nepodařilo přesvědčit společnost o tom, že soud byl čestný," poznamenal Moskovskij komsomolec.

Naopak podle šéfredaktora časopisu Sojuznoje gosudarstvo všechny spekulace "gaučových diletantů" o nespravedlnosti procesu nesnesou kritiku, protože vina atentátníků byla dokázána nade vší pochybnost, a pozůstalí po obětech atentátu se tak dočkali spravedlnosti.

Speciální oddíly běloruské KGB však od pondělí pro jistotu hlídkují před bydlišti obou popravených. Podle zpráv běloruského tisku brání lidem pokládat k oběma domům květiny. Ze stejných důvodů byla posílena ostraha běloruského velvyslanectví v Moskvě a v Kyjevě.