Ztroskotal původní plán, podle nějž měl zákaz platit na celém území unie. To narazilo na odpor Lisabonu, který se bojí odvety uvnitř OBSE. Většina unie nicméně politicky a morálně podpořila Česko v jeho sporu s Minskem.
Portugalci nyní vedou Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Její ministři zahraničí se za dva týdny sejdou na schůzce v Portu. Lisabon se obává, že na jeho zapojení do "vízového embarga" by Bělorusko odpovědělo blokádou jednání v Portu a ochromením OBSE, která může rozhodovat jen jednohlasně.
Podle dohodnutého kompromisu smí Portugalci vydávat Bělorusům národní víza, která platí pouze pro území Portugalska. Lisabon tak využije výjimky ze schengenského systému, který umožňuje volný pohyb lidí po celé EU.
Pokud by si Lukašenko a jeho lidé chtěli s portugalskými vízy vyjet do Francie či Británie, mohli by být zadrženi za ilegální přechod hranice.
Čtrnáct zemí navíc seškrtalo původně obsáhlý seznam činitelů, na něž se měl zákaz vztahovat. Podle návrhu z konce minulého týdne by se týkal až padesáti lidí – nejen Alexandra Lukašenka a osazenstva prezidentské kanceláře, ale také ministrů, jejich zástupců, předsedů parlamentních výborů, představitelů ústavního a nejvyššího soudu, šéfů arbitráže a státní televize.
Nakonec zůstalo na černé listině jen osm lidí – vedle Lukašenka na ní figurují hlavně členové vlády: ministři obrany, zahraničí, vnitra a spravedlnosti.
Oficiálním důvodem pro zákaz je snaha Bělorusů zbavit se mise OBSE. Minsk použil proti jejím členům stejnou zbraň, na níž se nyní shodla většina unie: odmítl jim udělit či prodloužit víza. Unie přitom považuje úlohu OBSE v Bělorusku za klíčovou "pro podporu demokratických institucí a rozvoj občanské společnosti".
