"Rozhodli jsme se postavit vlastní jadernou elektrárnu, abychom zajistili naši národní bezpečnost," prohlásil Lukašenko na schůzce přípravného výboru pro stavbu elektrárny.
Bělorusko nemá vlastní energetické zdroje. Plán získat energii z jádra není podle Lukašenka diktován politickými ambicemi, ale nutností zajistit zemi energetickou bezpečnost pro případ omezení dodávek plynu a ropy či jejich zdražení. Jádro tak podle prezidenta nemá alternativu.
Dříve běloruští činitelé odhadovali náklady na vybudování elektrárny na 2,5 až 2,8 miliardy dolarů (48 až 52 miliard korun), které by měly pocházet ze zahraničních půjček.
O plánu postavit a spustit do roku 2015 jadernou elektrárnu začal Lukašenko mluvit už loni, kdy se Minsk rozhádal se svým tradičním ruským spojencem kvůli cenám zemního plynu. Do té doby se Lukašenko, jehož režim upevňovaly dodávky laciné ropy a plynu z Ruska, nadšeně zasazoval o vytvoření jediného soustátí s Ruskem.
I teď v Moskvě začínají rozhovory s běloruskou delegací o cenách dodávek ruského plynu. "Bohužel, energie se změnila z čistě ekonomické v politickou otázku, která se dotýká vztahů mezi státy," poznamenal Lukašenko.
Dříve se rovněž plánovalo, že elektrárna by měla být postavena v Mogilevské oblasti na jihovýchodě Běloruska, což je místo, které těžce poškodil radioaktivní spad po výbuchu černobylské elektrárny na Ukrajině v roce 1986. Lukašenko se ale snaží uklidnit obavy veřejnosti z jaderné energie a poukazuje na to, že Bělorusko je obklopeno jadernými elektrárnami v sousedním Rusku a na Ukrajině.
