Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lukašenko a běloruští lídři budou moci dál jezdit do zemí EU

  14:14aktualizováno  14:14
Evropská unie dnes prodloužila do října 2010 sankce vůči předákům běloruského režimu. Současně ale i pozastavila uplatňování těchto opatření, která zahrnují hlavně cestovní omezení pro tamní předáky. EU je v minulosti na představitele režimu prezidenta Alexandra Lukašenka uvalila kvůli porušování lidských práv v této bývalé sovětské republice.

Alexander Lukašenko se sbližuje s EU. Na snímku s vysokým představitelem Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou v Minsku 19. února. | foto: Profimedia.cz

V praxi se tak nic nezmění. Běloruští předáci včetně prezidenta Lukašenka, jehož režim řada unijních lídrů v minulosti opakovaně označovala za poslední diktaturu v Evropě, budou moci dál do EU cestovat.

Dnešní krok šéfů unijních diplomacií navazuje na obdobné rozhodnutí, které EU přijala za českého předsednictví v březnu letošního roku. I tehdy sankce prodloužila, avšak současně pozastavila uplatňování na většinu běloruských lídrů.

"Je to kompromis, k němuž členské země EU dospěly," komentovala dnešní rozhodnutí náměstkyně slovenského ministra zahraničí Olga Algayerová.

"Slovensko zastává politiku otevřených dveří. Myslíme si, že by rozhodně nebylo správné izolovat režim, který v Bělorusku právě je," dodala s tím, že by tím hlavně trpěli tamní lidé. EU podle ní nicméně musí neustále zdůrazňovat problematiku lidských práv.

Ministři v závěrech z dnešní schůzky na jednu stranu odsoudili politické represe a odmítání registrací řady politických stran v Bělorusku. Současně však také v rámci určitého pokroku, kterého Bělorusko v řadě oblastí v poslední době dosáhlo, do října 2010 také prodloužili pozastavení sankcí.

Běloruský režim se začal v poslední době pozvolna uvolňovat a zároveň sbližovat se Západem. Bělorusko bylo například začleněno do projektu takzvaného východního partnerství, který by měl trochu pootevřít dveře šesti zemím bývalého SSSR: Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku, Ukrajině a právě Bělorusku.

Na seznamu "zakázaných osob" nicméně zůstává několik lidí přímo spjatých s případy, kdy v minulosti v Bělorusku zmizeli beze stopy představitelé opozice.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Ilustrační snímek
Loutky Si Ťin-pchinga i podnikatelská esa. Kdo určuje směr moderní Číny?

Čínu už za pár dní čeká další sjezd Komunistické strany. Server CNN u této příležitosti oslovil desítku expertů a sestavil žebříček pěti nejvlivnějších lidí...  celý článek

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Česká spořitelna, a.s.
Osobní bankéř/ka - Frýdek-Místek

Česká spořitelna, a.s.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 18 000 - 22 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.