Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Separatisté v Luhansku si zvolili prezidenta i ústavu, žádají OSN o uznání

  8:43aktualizováno  19:46
Separatistická Luhanská lidová republika na východě Ukrajiny přijala novou ústavu a zvolila si vedení. Prezidentem se stal jeden z vůdců proruských separatistů Valerij Bolotov a premiérem Vasilij Nikitin. Nové vedení se pak záhy obrátilo na OSN s žádostí o uznání nezávislosti.

Prezidentem samozvané Luhanské lidové republiky byl zvolen Valerij Bolotov (18. května 2014). | foto: Reuters

O tom, že odštěpenecká Luhanská lidová republika požádala OSN uznání nezávislosti, informovala agentura RIA Novosti. "Republikové shromáždění Luhanské lidové republiky se na vás obrací se žádostí o uznání svrchovanosti a nezávislosti našeho státu," uvádí se podle agentury v dopise zaslaném separatisty generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi.

Autoři dopisu svou žádost podpírají tvrzením, že "dnes už je absolutně jasné, že se na Ukrajině formuje nacionalistická, profašistická diktatura podporovaná oligarchií". "S touto zločinnou vládou nemáme společnou cestu," zdůvodňují.

Mezinárodní společenství nicméně dosud nepotvrdilo, že by žádost o uznání obdrželo. Organizace spojených národů navíc prostřednictvím mluvčího Stefana Duzharrika zdůraznila, že o možném přijetí do společenství rozhodují členské státy na Valném shromáždění.

Gubernátor Doněcku nevylučuje nový stát jménem Novorusko

Separatisté svoji žádost odeslali jen krátce poté, co byli zvoleni noví dva nejvyšší státní představitelé. Novým prezidentem se stal podle RIA Novosti dosavadní vůdce vzbouřenců Valerij Bolotov. Bolotov se narodil v Rusku a po vypuknutí nepokojů na východě Ukrajiny stanul v čele luhanských separatistů jako takzvaný lidový gubernátor. Figuruje na "sankčním seznamu" Evropské unie i Kanady.

Premiérem povstalecké "republiky" se nově stal Vasilij Nikitin. Po svém jmenováním do čela separatistické vlády prohlásil, že záhy vytvoří nový kabinet. "Příslušné kandidáty oznámím později," dodal.

Státní rada Luhanské lidové republiky, která zastupuje prozatímní zákonodárný sbor, si také vybrala svého předsedu. Stal se jím Alexej Karjakin, uvedla ruská televize RT.

Krize na Ukrajině

Poslanci na nedělním zasedání samozvaného luhanského parlamentu rovněž přijali dočasnou ústavu.

Luhanská a Doněcká oblast před týdnem uspořádaly kontroverzní referenda, v nichž se podle separatistů drtivá většina obyvatel vyslovila pro nezávislost na Kyjevu (více čtěte zde) a deklarovaly nezávilost.

Gubernátor jednostranně vyhlášené Lidové Doněcké republiky Pavel Gubarev se nicméně v neděli nechal slyšet, že existuje možnost, že by se odštěpené oblasti spojily a daly tak základ novému státu jménem Novorusko.

Kyjev a Západ uskutečněná hlasování neuznává.

Putin údajně nařídil stažení vojáků na základny

Prezident Vladimir Putin podle agentury Interfax nařídil ruským jednotkám, které se účastnily vojenských cvičení u ukrajinských hranic, aby se vrátily na základny.

"V souvislosti s ukončením jarní fáze přípravy vojsk, počítající s jejich přemístěním a odehrávající se zejména na cvičištích v Rostovské, Belgorodské a Brjanské oblasti, prezident Vladimir Putin dal rozkaz ministru obrany Sergeji Šojguovi vrátit jednotky, které se zúčastnily cvičení, do míst stálého rozmístění a pokračovat ve výcviku na nejbližších cvičištích," oznámil Kreml.

Zdroj ze Severoatlantické aliance agentuře Reuters prozradil, že NATO zatím žádný pohyb ruských vojsk nezaznamenalo. Podle agentury AP není jasné, jak velkého počtu vojáků se má toto stažení týkat. Krok však podle AP může naznačovat Putinovu ochotu přispět ke snížení napětí okolo ukrajinské krize, nejvážnější ve vztazích mezi Ruskem a Západem od konce studené války. 

Severoatlantická aliance koncem dubna odhadovala, že u hranic s Ukrajinou se nachází téměř 40 000 ruských vojáků. Moskva už na konci dubna tvrdila, že své jednotky stáhla do kasáren. Podle NATO ale nic takového neudělala. Před necelým týdnem Spojené státy zveřejnily satelitní snímky, které mají dokazovat, že ruští vojáci na hranicích zůstávají (více čtěte zde).

Fotogalerie

Kreml zpočátku tvrdil, že jsou na hranicích vojáci pouze na cvičení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale později prohlásil, že hranici hlídají. "Promiňte, ale Ukrajina je stát, ve kterém právě došlo k vojenskému převratu, takže každá země by přijala určitá preventivní opatření, aby zajistila svou bezpečnost," uvedl Peskov (více čtěte zde).

Putin současně s nejnovějším rozkazem k návratu do kasáren uvítal "první kontakty mezi Kyjevem a stoupenci federalizace s cílem navázat přímý dialog, kterého by se měly zúčastnit všechny zúčastněné strany" konfliktu. Vyzval také ukrajinskou vládu, aby okamžitě ukončila "trestnou operaci" proti separatistům na východě země.

Ještě dříve, v rozhovoru pro čínská média, Putin podle ITAR-TASS kritizoval "běsnění neonacistickch sil" na Ukrajině, kde "rozpoutaly opravdový teror proti pokojným lidem".

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.