Bagry už ze dna Luhačovické přehrady odstranily všechno bahno.

Bagry už ze dna Luhačovické přehrady odstranily všechno bahno. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Bahno z vyčištěné Luhačovické přehrady udělalo z pole „měsíční krajinu“

  • 20
Vodohospodáři dokončili jednu z nejnáročnějších akcí, jakou v posledních letech naplánovali na východní Moravě. Po roce se jim podařilo vyčistit dno známé Luhačovické přehrady od bahna zamořeného sinicemi. Má to ale i stinnou stránku. Někteří lidé si stěžují, že vytěžené bláto skončilo na polích s ornou půdou, kde nemá co dělat.

Na jedné straně spokojení turisté a rybáři, kteří se nemohou dočkat znovuotevření přehrady, na druhé straně nešťastní obyvatelé Dolní Lhoty. Vytěžené bláto se škodlivými sinicemi totiž nákladní auta vyvážela na pozemky u jejich vsi. A lidé tvrdí, že bahno končilo i tam, kde nemělo.

Čištění přehrady

Luhačovická přehrada se začala vypouštět v září 2010. Nákladní auta z ní odvezla 295 tisíc kubíků nánosů. Akce stála 125 milionů korun.

Povodí Moravy tak přehradu zbavilo škodlivých sinic, kvůli kterým nebylo v posledních letech dovoleno koupání.

Voda se do nádrže začne napouštět v květnu. Výletníci se v ní budou moci koupat už v létě.

Bahno se začalo vozit do okolí předloni v listopadu. Tisíce aut vyvážely několik měsíců tisíce kubíků bahna, mimo jiné i na soukromé pozemky v Dolní Lhotě. Souhlas jim k tomu dalo zemědělské družstvo jako uživatel polí. Vlastníkům o tom ale nikdo neřekl.

"Nikomu s uložením sedimentu nedali souhlas, nemá to tady co dělat, a už vůbec ne v tak obrovském množství," shrnuje problémy vlastníků místní zastupitelka Anna Plešová. Na polích o rozloze zhruba 20 hektarů teď údajně leží kolem 60 tisíc kubíků bahna včetně metrových balvanů. Někteří lidé teď místo nazývají měsíční krajinou.

Na některých místech je vrstva silná půl metru, jinde skoro metr. Přitom podle zákona je na zemědělskou půdu možné uložit maximálně deseticentimetrovou vrstvu sedimentu. V blátě z přehrady navíc odborníci zjistili vyšší obsah niklu, než je dovoleno. Jde o těžký kov, který může způsobovat kožní nebo dýchací potíže.

Povodí Moravy kontaminaci půdy popírá

Povodí Moravy kontaminaci niklem ale od počátku popírá. "Podle našich rozborů je vše v pořádku," prohlásil Pavel Cenek z Povodí Moravy. Přítomnost niklu ovšem už loni potvrdil i zlínský krajský úřad. "Na některé pozemky proto nelze sediment použít," konstatovala loni na podzim ve svém rozhodnutí krajská právnička Jolana Hulinová.

Ani toto rozhodnutí ale podle vlastníků zatím žádnou změnu nepřineslo a z pole nikdo bláto neodvezl. Povodí Moravy, které je investorem akce, přitom tvrdí opak. "Máme doklady o tom, že sedimenty na pozemcích nezůstaly," ubezpečil Cenek.

Zda je to pravda, bude za čas vědět radnice v Dolní Lhotě, majitelé pozemků i pracovníci životního prostředí v Luhačovicích. Všichni si totiž nechají udělat rozbory půdy, aby zjistili, jestli v ní skutečně nějaký sediment zůstal.

"Pokud se to potvrdí, nařídíme jeho vyvezení," upozornil vedoucí životního prostředí luhačovické radnice Petr Záhorovský.

Otázkou ovšem je, kde se na tisíce kubíků bláta najde vhodné místo. Například na skládce v Dolní Lhotě ho může být maximálně 190 tisíc kubíků. Přitom většina z tohoto množství už tam uložená je a za větší množství by firma musela zaplatit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video