Luční bouda je kvůli způsobeným škodám až do neděle 31. ledna uzavřena. Podle mluvčího turistického objektu Jiřího Chvojky se personál a hosté přestěhovali do okolních chat ještě v noci z úterý na středu.
Chvojka škody na čističce odhadl na miliony korun. "Oprava potrvá týdny, možná měsíce," řekl. Policie s odvoláním na správce boudy dnes ráno uvedla, že škoda je asi 300 tisíc korun.
Nechybělo mnoho a oblíbené místo turistů chodících po hřebenech Krkonoš zmizelo z map. Luční bouda stojí v těžko přístupném terénu, kam se v zimě hasiči s cisternami nedostanou. Vodu proto čerpali z prameniště Bílého Labe.
"Pokud by se požár rozšířil na další části objektu, tak by s největší pravděpodobností kvůli nedostatku vody vyhořela celá Luční bouda," připustila Žahourková.
"Čerpadla a další vybavení museli naložit na rolby a skútry, které zajistila policie," uvedla mluvčí královéhradeckých hasičů Martina Žahourková. Zásah ztěžoval hustý dým i dvacetistupňový mráz. Záchranáři dostali oheň pod kontrolu v půl desáté večer, asi dvě hodiny od jeho nahlášení na linku 155.
Kotelník sypal popel na papírové krabice
Oheň vznikl kvůli nedbalosti kotelníka, který do čističky odpadních vod sypal žhavý popel. Od něj vzplál komunální odpad tvořený mimo jiné i papírovými krabicemi a rozšířil se po technickém zázemí chaty.
Netradiční pohled na Luční boudu. Autor: Viktor Kořízek, Alpy4000
Požár zničil elektroinstalaci, kalovou nádrž, částečně i nádrž čistírny a přívod vody. Při požáru nebyl nikdo zraněn. Už jednou bouda, o níž jsou v historických análech zmínky už v 16. století, shořela. Stalo se to v roce 1938 při vyklízení českého pohraničí. Nynější podobu získala po rekonstrukci v letech 1939 až 1940.
Poslední velký požár na hřebenech Krkonoš vypukl na konci ledna 2005, kdy shořela vedlejší budova u známé Špindlerovy boudy. V objektu byly pokoje pro personál a sklady. Škoda činila asi dva miliony korun, požár se obešel bez zranění.
. Luční boudaLeží na Bílé louce při levém břehu Bílého Labe pod svahy Luční a Studniční hory ve výšce 1 410 metrů nad mořem. Je nejstarší chatou v hřebenové části Krkonoš a se svými 5 600 metry čtverečními zastavěné plochy je i jednou z největších horských bud ve střední Evropě. Známá chata stojí na místě bývalého hospodářského stavení, které podle historických pramenů při staré obchodní stezce z Čech do Slezska existovalo už v roce 1625. Krátce po mnichovské dohodě 2. října 1938 Luční bouda spolu s nedalekou Rennerovou boudou vyhořela. Chatu za 2. světové války obnovili němečtí nacisté, kteří ji využívali jako výcvikové středisko wehrmachtu a školili zde radistky pro letectvo. Po válce využívala Luční boudu československá armáda. Později se o provoz chaty staral Československý svaz tělesné výchovy, jenž ji v roce 1990 předal Klubu českých turistů. V roce 1993 se Luční bouda zprivatizovala, několikrát změnila majitele a několik let byla kromě bufetu pro veřejnost zavřena. V roce 2003 koupila chatu v konkurzu pražská společnost AEZZ, která ji opravila a v roce 2004 opět otevřela pro veřejnost. |
