V neděli a v pondělí uvidí diváci stominutový Komediograf pod širým nebem na nádvoří Místodržitelského paláce. Počátkem září se skeče s oblíbenými postavami jako je intelektuální blb ing. Miloš Hlaváček, klaun Lanýž nebo komická dvojice Kamil a Michal objeví v brněnském G studiu. Balák, autor a režisér pásma, které má diváka "rozesmát až k smrti," vidí v projektu lacinou a mobilní variantu divadla. Také proto prý bude Komediograf cestovat po republice. Ještě v září čeká na diváky v Praze a Karlových Varech.
Podobný úspěch tvůrci asi netušili. S jakou ambicí Komediograf před čtyřmi lety vůbec vznikl?
Chtěli jsme obnovit formu kabaretu. Otevřené, aktuální divadlo, které je více nevážné a my si na něm můžeme spoustu věcí vyzkoušet. Normálně se inscenace zkouší dva měsíce. My pracujeme rychleji. Vše také rychleji mizí a buď se lidi zasmějí, anebo ne.
Žánr kabaretu vás přitahuje více jako píšícího autora nebo režiséra, který taškařice na jevišti skládá?
Nechci oprašovat nějaké staré kabarety, i když na jejich základu stavíme, jako třeba na číslech z první republiky a humoru Jaroslava Haška. Díky mé pozici režiséra je ta radost asi napolovic. I když samozřejmě převažuje radost z autorského psaní. Mohu si ozkoušet nejrůznější formy i žánry. Vezmu vesnické drama, situuju ho do jiného prostředí a v tomto rozporu vzniká vtip.
Kolem Komediografu vznikla výrazná skupina fanoušků, kteří si nenechají ujít žádnou reprízu. Jsou to jenom vaši známí, nebo lidé, kteří do HaDivadla cíleně zamířili přímo za vašim divadlem?
Do HaDivadla se vejde sto dvacet lidí. Reprízy bývaly skutečně nacpané k prasknutí diváky, kteří si oblíbili naši dramaturgii s čepovaným pivem. Doufám, že díky Komediografu se mnozí lidé přišli podívat i na další inscenace HaDivadla.
Kabaret skuteční živí aktuality. Preferujete společenskou nebo politickou satiru?
Jde o dnešní společnost. Politiku využíváme málo. Jde o úhel pohledu člověka, který se třeba sám politikou ušpinil a všechno ještě převrátí. Takovou zkušenost osobně nemám.
Kabaret živí kromě skečů a scének také výrazná hudební vložka. Kdo komponuje a textuje vaše písničky?
Máme dva dvorní hudebníky, kteří jsou vystudovaní skladatelé. Mario Buzzi a Zdeněk Král. Oba rozumí mému druhu grotesknosti a mým kategoriím směšnosti.
Troufáte si charakterizovat diváka, kterému je váš kabaret určený?
Snad je pro všechny. Inteligentní diváci ocení příběh, jiného pobaví, že Michal dělá grimasy a ksichty. Jsme pro univerzální publikum.
Komedigraf chcete odříznout od provozu Hadivadla. Důvodem je divácké zázemí, nebo autorský potenciál?
Vždycky jsme zkoušeli jenom dva dny. I tak to byla pro Hadivadlo zátěž a Komediograf měl být derniérovaný. Diváci nás přesvědčili, že má cenu zkusit to i na vlastních nohách.
Znamená to něco pro diváka?
Kabaret je ideální formou levného a mobilního divadla. Paradoxně, když jsme se osamostatnili z dotované scény, budou lístky o něco dražší. Musíme platit pronájem, kostýmy a celou produkci sami. Lístek bude stát kolem dvou set korun.
Podtitul prvního nového pokračování Komediografu nese název Choulostivé variace. O jakou ožehavost vám půjde?
Dotýkáme se groteskně tělesnosti a sexu.
V HaDivadle jste inscenoval některé ze svých her. Komediograf tuto scénu opouští společně s vámi?
Já jsem v HaDivadle nikdy nebyl v angažmá. Navíc jsem od počátku srpna zaměstnán jako dramaturg a režisér v Divadle Husa na provázku.
Vaše grotesky se tedy přestěhují na jeviště scény nad Zelným trhem v Brně?
V Huse připravuju na základě komedie dell´ arte scénický seriál o jedné rodině živnostníků nazvaný Funebráci. Tento divadelní sitcom ze současnosti bude mít každý měsíc jedno pokračování.
Chcete se tak vyjadřovat k současnosti, nebo rafinovaně přitáhnout diváky, kteří zatouží mít celý seriál zkompletovaný?
Když uvažuju o divadle, držím se kréda jednoho německého romantika. Tvrdil, že obecné pravdy jsou triviální, a proto je třeba je lidem připomínat stále novými způsoby, aby na ně nezapomněli. Sitcom je komerční záležitost, ale zároveň vhodná forma vyprávět aktuálně zastaralé příběhy. Nechci parodovat Romea a Julii, ale ukázat, co je na nich směšné. To je idea projektu.
Dramatik přes prázdniny píše, nebo odpočívá?
Musel jsem dodělat už pátou verzi hry Švejkův vnuk, kterou příští rok v dubnu uvede Stavovské divadlo v Praze a já ji musím za několik týdnů odevzdat.
Vy jste byl vlastně lauerátem soutěže pražského Národního divadla o nejlepší původní hru...
Skončil jsem druhý ale první místo nebylo uděleno.
O čem bude Švejkův vnuk?
O Švejkovi dnes. Jeho vnuk sedí v žižkovské hospodě a ocitne se v soukolí nikoliv válečných, ale politických bojů. Je to velká hra s patnácti výraznými postavami a pěti dějstvími. Bude to režírovat Ondřej Pavelka.
Figuru Švejka jste citoval nebo přímo používal už dříve. Proč jste si vymyslel jeho vnuka?
Podle mě je vždycky třeba najít postavu, skrze kterou lze společnost ukázat.
Komediograf byl v Brně svázaný s určitým divadelním i diváckým prostředím.
Chcete ho exportovat za hranice města. Budou mu rozumět lidé i jinde?
Všechno lze jednoduše převést. Už dříve jsme hráli všude možně. Na festivalech, po kulturácích, po hospodách a barech. Na vesnicích lidé koukají a třeba i vykřikují. Postavě namyšleného intelektuála Hlaváčka čili archetypu uhlazených politiků, kterým nikdo nerozumí, dokonce sprostě nadávali. Volali třeba: Vypadni debile!
 Luboš Balák |
