Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ľubica Lacinová je k vědě kritická

  11:40aktualizováno  11:40
Brno - Lidé zase jednou otevřeli pandořinu skříňku. Tak se dívá ze slovenské akademie věd na genetické manipulace. Ví, o čem mluví. Podobnou problematikou se totiž už léta zabývá na Technické univerzitě v Mnichově. Koncem května na pozvání ekologického sdružení Nesehnutí a dalších organizací besedovala v Brně se zájemci o svých zkušenostech a názorech. Ke genetickým manipulacím je kritická, i když sama v tomto oboru pracuje.

"Přešla jsem k němu z biofyziky. Zabývám se základním výzkumem víceméně v medicínské oblasti. Je dobré, když člověk, který chce kvalifikovaně diskutovat se zastánci těchto technologií, v tom alespoň na okraji pracuje. Získá tak přehled," říká Lacinová.

Zabýváte se výzkumem regulačních proteinů, které jsou v organismech savců. Co tedy vlastně zkoumáte?
Převážně myši. Cílem je zjistit, jak by regulační proteiny mohly fungovat v organismu člověka. Je totiž pravděpodobné, že ty mechanismy jsou velmi podobné, když ne identické. Je to vlastně medicínský výzkum, ale kdyby se to mělo použít v klinické praxi, tak by tam byl ještě mezistupeň takových pěti, osmi, deseti let výzkumu.

Lze říct, že se zabýváte problematikou genetických manipulací?
Používáme techniky genetických manipulací jako prostředek základního výzkumu, nejde o přímou technickou aplikaci.

Jaký je váš názor na využití genetických manipulací v praxi?
Je to velmi složitý problém. Genetické manipulace lze využívat v různých oblastech. Osobně nic nenamítám na jejich využívání v některých typech základního výzkumu. Například my pracujeme s uzavřeným systémem. Naším cílem je získat další poznání o fyziologii na úrovni jednotlivých bílkovin. Je to výzkum, kterého se společnost zřejmě v žádném případě nevzdá, protože jiné prostředky používané v medicínském výzkumu se pomalu blíží k limitu svých možností. To, co šlo získat jinými cestami, už budeme pomalu všechno vědět. Toto je způsob, jak získat další poznatky o tom, jak funguje organismus savců a nakonec i organismus lidský. Tento výzkum se dělá za velmi přísných bezpečnostních opatření. Například já pracuji s buňkovými kulturami, které se nijak nedostanou ven. Někteří mí kolegové používají myši a ten chov je velmi přísně oddělený od vnějšku.

Když se ale něco nemá stát, většinou se to stane. Nemůže nějaká "genově upravená" myš utéct?
Není tak strašně složité zabezpečit, aby myši neutekly. Myslím si, že tento základní výzkum lze dělat tak, aby nikoho a nic neohrozil. V současnosti se ale genetické manipulace v široké míře zavádějí v zemědělství a tam se geneticky modifikované plodiny dostávají spontánně ven do ekosystému. A ztrácí se tak nad nimi jakákoliv kontrola.

A to je špatně...
A to je špatně, protože my zatím přesně nevíme, jak geneticky modifikované rostliny ovlivní ekosystém. Ty rostliny jsou vysázené na poli - v Evropě zpravidla jenom na pokusných polích - ale rozmnožují se pylem. Přenáší to hmyz, a tak se geneticky manipulovaná semena dostanou i jinam: pyl se dostane na jiná běžná pole a časem se i tam vyskytne několik geneticky manipulovaných rostlin. Možná si toho nikdo nevšimne, ale v další sezoně jich bude víc, pak to naroste a genetické znečištění se rozšíří. Do deseti až patnácti let potom nebude možné sehnat semena rostlin, která by neobsahovala nějaké procento genetické manipulace. Gen, o kterém s jistotou nevíme, co všechno může způsobit, se rozšíří. Nebude to možné vrátit zpět, gen, který přežije a uchytí se, nelze z přírody stáhnout.

Co to může způsobit? Mohou na to nějak doplatit lidé, kteří budou jíst potraviny vyrobené z geneticky manipulovaných rostlin?
Může to lidem uškodit. V současnosti neexistují žádné podklady, není jasné, jestli mají nebo nemají geneticky modifikované plodiny účinek na zdraví. Dělají se sice výzkumy, které by to měly otestovat, jenže se dělají na potkanech a na drůbeži. Podle platné legislativy by se například drůbež měla tou příslušnou potravinou krmit dva roky - jenže často jde o základní potraviny, kukuřici, brambory - to jsou potraviny, které člověk konzumuje po celý svůj život a často i několikrát týdně. Zatím je tedy dokázané, že velká dávka geneticky upravených potravin neškodí. Ale není známý dlouhodobý účinek menší často opakované dávky. Není ani žádná metoda, jak to vyzkoumat. Navíc to, že trávící systém potkana nebo drůbeže nějak reaguje, neznamená, že stejně bude reagovat trávící systém člověka, který je přece jenom jiný. Navíc si lidé v posledním půlstoletí vyvinuli schopnost získávat na všelicos v životním prostředí alergie. A potenciálně by mnohé takové upravené potraviny mohly působit jako alergeny. Když to třeba za deset let zjistíme, už nebude technicky možné oddělit geneticky modifikované plodiny od tradičních. Nebude možné mít zaručeně čisté klasické potraviny.

Jak vypadá v tomto směru situace ve Spojených státech amerických, kde se běžně pěstuje například geneticky upravená kukuřice či soja?
Těchto plodin se tam pěstuje od třiceti až do šedesáti procent celkové oseté plochy. Ve světě se však vyskytují také státy, které zatím geneticky modifikované potraviny nepovolují - například jižní Korea a Japonsko. A právě tuto zimu se zjistilo, že Spojené státy už nebyly technicky schopné dodat do těchto států čistou geneticky neupravenou kukuřici, protože se jim pomíchala modifikovaná s nemodifikovanou - farmáři to netřídili.

Samotní lidé tedy začali s něčím, o čem nevědí, co to nakonec způsobí?
Ano. Už nyní se ví, že některé geneticky modifikované plodiny nemají dobrý účinek na ekosystém. Jsou například modifikované tak, aby obsahovaly jed pro škodlivý hmyz. Přitom jsou jedovaté i pro některé druhy užitečného hmyzu.

Prý na to už doplatil jeden druh motýla...
Motýl monarch. Je to velmi pěkný motýl typický pro Severní Ameriku. Zjistilo se, že mu neprospívá kukuřice, která obsahuje BT toxin.

Když jsou takové problémy dnes, jak to bude za pár let?
Špatně to může skončit, když přestaneme regulovat geneticky modifikované plodiny. Ty se potom nekontrolovatelně rozšíří. Bude to trvat roky, ale i když budeme pěstovat odděleně modifikované i nemodifikované plodiny, vždycky k nějakému, byť malému přenosu dojde a za dostatečně dlouhou dobu (patnáct dvacet sezon) bude podíl modifikovaných rostlin ve všech plodinách. Ztratíme klasické plodiny, což může například způsobit vyhynutí nějakého druhu hmyzu, který je součástí poměrně složité potravinové pyramidy. Jak z ní něco zmizí, zmizí i další druhy, které měly ten hmyz jako hlavní potravu, a dál se to rozšíří na drobné ptáky.... Můžeme tak urychlit proces mizení druhů z přírody, který je už tak vážný.

Existuje i optimističtější varianta vývoje?
Když Evropa vydrží se svou přísnou legislativou. Nyní není povoleno komerční pěstování geneticky modifikovaných plodin. Evropská unie vyhlásila neformální moratorium. Neexistuje zákon, který by toto pěstování zakazoval, ale státy unie se dohodly, že dokud nebude přijata komplexní legislativa, nebudou udělovat povolení. Už byl sice přijat zákon, který reguluje povolování pěstovaní modifikovaných plodin pro komerční účely, ale ještě k němu chybějí dvě normy. Státy se rozhodly, že moratorium budou udržovat až do té doby, než budou přijaty i tyto normy.

O jaké normy jde?

Stopovatelnost a odpovědnost. Stopovatelnost znamená, že výrobci geneticky modifikovaných plodin musejí označovat své výrobky. Vždycky tedy půjde vystopovat, v jakých produktech je geneticky manipulovaná plodina použita. Odpovědnost zase znamená, že kdyby se po čase zjistilo, že ty plodiny způsobily nějaké škody, budou za to zodpovědni výrobci. A firmy, které vyrábějí geneticky upravená semena, se velmi brání přijetí této normy. Kdyby si byli tak jisti bezpečností svého výrobku, jak tvrdí, tak by nevydávali tolik energie na to, aby za něj nemuseli převzít zodpovědnost.

Jak lze používání geneticky upravených plodin omezit?
Tlakem konzumentů. Například v Evropě je dost velký odpor k takovým potravinám. Proto mají zemědělci ze Spojených států amerických a Kanady, kde se geneticky modifikované plodiny hodně pěstují, problém prodávat do států Evropské unie. Pokud konzumenti budou odmítat kupovat geneticky upravené potraviny - a evropští obchodníci mají snahu vyjít jim vstříc - tak bude i tlak na farmáře, aby upravené plodiny pěstovali méně. Uvidíme, jak vydrží Evropská unie vzdorovat Spojeným státům. Snad vydrží.

Jak se dívají na potraviny z geneticky modifikovaných plodin v Německu?
Němci jsou tradičně velmi opatrní. Něco málo nad padesát procent spotřebitelů nechce takové potraviny. Proto se například několik německých sítí potravinářských obchodů veřejně zavázalo, že budou prodávat jenom potraviny, které neobsahují geneticky upravované složky.

Co by měl dělat člověk, který nechce konzumovat geneticky upravené potraviny?
Až se začnou označovat, tak je nekupovat. Zatím se může zeptat prodavače, který by to měl vědět. Ale asi nebude. Pak nezbude, než se obrátit na nějakou blízkou organizaci ekologického typu a společně psát velkým distributorům, že si nepřejí takové výrobky a že chtějí vědět, zda takové výrobky prodávají a které to jsou.

Je na geneticky upravených plodinách i něco dobrého?
Jsou dobré pro zemědělce. Jednak jde o rostliny, které obsahují nějaký toxin, kterým by se jinak stříkalo proti hmyzu. Ta rostlina si sama vyrábí svůj vlastní insekticid. Pak ale máme vlastně rostlinu s insekticidem. Není na povrchu, z něhož by se dal smýt, ale je trvale uvnitř. Je to pohodlné pro zemědělce. Zaplatí sice dražší semeno, ale nemusí pak používat postřiky. Dalším druhem jsou plodiny upravené tak, aby byly odolné vůči postřikům na plevel. Pak mohou zemědělci stříkat herbicidem a plodinu to nepoškodí. To však vede ke zbytečnému nadužívání postřiků a u plevelů také vzniká odolnost vůči postřikům. Ve Spojených státech už se takové odolné plevele objevily.

Jaká opatření zemědělci používají, aby se upravené plodiny nedostaly do volné přírody?
Měli by dodržovat bezpečnostní opatření, ale nedělají to. Měli by například mít okolo polí několik metrů široký pás s neupravenou rostlinou. Je to opatření proti tomu, aby vznikaly generace hmyzu odolných vůči látkám, které obsahují modifikované plodiny. Pro farmáře je to ale práce nevíc. Neradi to dělají.

Ekoložka Lubice Lacinová

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman na návštěvě v Horšovském Týně. (19. 10. 2017)
Andělé nebudou, andělé došli, když nechcete ďábla, jděte volit, vybídl Zeman

Rozhodujete se mezi špatným a ještě horším, přesvědčoval ve čtvrtek voliče, ať jdou volit, prezident Miloš Zeman. „Andělé nebudou, andělé došli, ale...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...
Plán počítá s dostavbou Staroměstské radnice, křídlo jí chybí od války

Grandiózní i umírněné návrhy se během více než století objevily v souvislosti s novou podobou východního křídla Staroměstské radnice. Místo toho jsou přes 70...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.