Nalezené zbytky patří k takzvané erteboellské kultuře, jejíž stopy zatím kolem Baltu nebyly zachyceny, a to ani v Polsku či Dánsku.
Kromě zřetelných, až tři metry dlouhých pozůstatků fošen archeologové objevili také kostěné hroty harpun a další artefakty.
Přesné stáří nálezů určí radiokarbonová metoda. Do té doby však budou vzácné nálezy opracovaného dřeva převezeny do Schwerinu, kde je odborníci zakonzervují takzvanou mokrou metodou. V opačném případě by se totiž zbytky dřeva na vzduchu během několika týdnů rozpadly v prach.
Etreboellská kultura coby poslední fáze loveckého a sběračského období v severozápadním Pobaltí dožívala v době, kdy se v jižnějších oblastech Evropy se už rozvíjely první zemědělské kultury. Ty se nejen živily vlastní produkcí, ale stavěly si trvalejší obydlí z trámů a fošen. Nyní se ukazuje, že tuto schopnost zřejmě zvládaly už i starší kultury.
Vykopávky ve Stralsundu jsou zajímavé i z jiného hlediska. Ukazují totiž, jak po skončení poslední doby ledové postupně stoupala hladina Baltského moře. Lokality erteboellské kultury je totiž dnes možné najít jen pod hladinou spodní vody, ne-li přímo pod mořem, protože hladina Baltu od té doby stoupla o pět metrů.
Také nynější nález ve Stralsundu leží asi dva metry pod hladinou nedalekého moře; sídliště zřejmě stálo u malé zátoky, kterou při stoupání hladiny zanesl písek a zakonzervoval tak spolu s vodou dřevo.
Archeologové očekávají v dané lokalitě ještě další nálezy. "Narazili jsme teprve na okraj sídliště rozloženého po tehdejším břehu. Do příbřežního bahna ale lidé tradičně házeli odpad všeho druhu, snad proto najdeme další industrie," řekl šéf vykopávek Harald Lübke.
Hydrologové zase předpokládají, že z přesnější datace pohybu hladiny budou moci lépe předpovídat další vývoj Baltu.
